Tentokrát se sešli před libereckou pobočkou ministerstva životního prostředí, kde se o vyhlášení ložiska jednalo. Dnes se o něm ale s velkou pravděpodobností ještě nerozhodne, řekl mluvčí ministerstva Jakub Kašpar.
"V Podještědí doly nechceme a kdyby ministerstvo chráněné ložisko vyhlásilo, podáme na něj žalobu," upozornil pořadatel protestu Josef Jadrný ze Strany zelených.
To, že obce z Podještědí nejsou účastníky řízení o vyhlášení chráněného ložiska, je podle Jadrného v rozporu s ústavou. "Současný horní zákon z roku 1988 porušuje vlastnická práva obcí i správu jejich území. Nevzdáme se a jsme připraveni obrátit se na Ústavní soud v Brně i na Evropský soud ve Štrasburku," dodal Jadrný.
Proti vyhlášení chráněného ložiska se ohradily obce Český Dub, Osečná, Světlá pod Ještědem a Janův Důl. Na záchranu malebné krajiny před těžbou vzniklo občanské sdružení Naše Podještědí. "Chceme, aby se vyhlášení chráněného ložiska odložilo do doby, než parlament přijme nový horní zákon," prohlásil Bobek.
V Podještědí se pod zemí ukrývají důležité zásobárny pitné vody a těžba uranu by je ohrožovala. Podle místostarosty Českého Dubu Martina Bobka by vyhlášení chráněného ložiska zastavilo rozvoj oblasti v okolí Kotle. Stavět by se tam smělo pouze se souhlasem státního podniku Diamo. Právě Diamo žádá o ochranu uranové rudy v Podještědí.
"Fakt, že obce nemohou být účastníky řízení, se mi vůbec nelíbí. Ovšem musíme jednat podle platných zákonů," uvedl nedávno ministr životního prostředí Martin Bursík. Ministerstvo ale již připravilo návrh novely horního zákona. Umožnil by obcím, aby ovlivňovaly vyhlašování chráněných ložisek.
Koncem ledna protestovalo proti vyhlášení oblasti u osady Kotel na Liberecku za chráněné ložisko zhruba 300 lidí. První protestní mítink obyvatel Podještědí se konal v Kotli na konci prosince.
Uranovou rudu objevil Státní podnik Diamo v lokalitě Osečná - Kotel už v 60. letech, teprve loni na podzim ale firma požádala o vyhlášení chráněného ložiska. S chráněným ložiskem se počítá na území 10,5 kilometru čtverečních. Mimo jiné tam pramení řeka Ploučnice. V ložisku se nachází kolem 20.000 tun uranové rudy, což podle Jadrného představuje v současných cenách asi 120 miliard korun.
Člen Strany zelených v Libereckém kraji Miroslav Hudec upozornil, že těžba uranu by přinesla do Podještědí vážné sociální problémy, podobně jako v minulosti do České Lípy a do Stráže pod Ralskem. "Česká Lípa se rozrostla o velká sídliště a s uranem a s horníky přišla kromě jiného i obrovská kriminalita," dodal Hudec.
V Hamru na Jezeře a Stráži pod Ralskem se uran dobýval od konce 60. let. Ve Stráži používalo Diamo k těžbě kyselinu sírovou, jež katastrofálně poničila přírodu. Odstraňování škod kolem Stráže potrvá desítky let a přijde na 40 miliard korun. V Hamru se těžilo klasickou hlubinnou metodou. V obou lokalitách v první polovině 90. let Diamo těžbu zastavilo. Cena uranu se však v poslední době zvýšila až sedminásobně a začíná se mluvit o obnovení těžby v oblasti Stráž - Hamr na Jezeře, kde leží 115.000 tun rudy, což v současných cenách představuje kolem 500 až 600 miliard korun.
V Česku bylo od roku 1945 zjištěno 164 ložisek a dalších výskytů uranu, těžilo se v 66 ložiscích. Poslední uranový důl funguje v Rožné na Žďársku.
Velké zvýšení ceny uranu ovšem vyvolalo novou vlnu zájmu o jeho těžbu. Například australská společnost Uran Limited požádala na konci letošního ledna znovu ministerstvo životního prostředí o stanovení tří území pro průzkum uranové rudy u v Kraji Vysočina - u Polné, Jamné a Věžnice. "Uran Limited požádala o geologický průzkum i v Osečné - Kotli a v Ploužnici v Libereckém kraji. Ministerstvo životního prostředí průzkum zamítlo," uvedla Hana Gabrielová ze Sdružení pro záchranu životního prostředí Calla.