Senátoři jsou díky způsobu volby chápáni jako regionální ombudsmani a lobbisté zároveň. Můžete nám prozradit, jak byste chtěl konkrétně prospět svému volebnímu obvodu?
Senátoři by se měli věnovat především nejpalčivějším celospolečenským problémům a legislativě. Vždyť řadě těch místních nakonec znemožňují účinně řešit zpackané zákony. Konkrétní příklad. Kdyby byl dokonalejší Zákon 202/1990 Sb. (O loteriích a jiných podobných hrách), nemuseli bychom jen na území České Lípy trpět 56 (!) provozoven s výherními automaty. Snad nemusím dodávat, jaké všechny problémy s tím souvisí a o kolik by se městu (a jeho občanům) ulevilo, kdyby mělo větší pravomoci v povolování heren.
Samozřejmě, mám i určité představy, jak prospět konkrétně svému volebnímu obvodu. Uvedu jeden problém z mnoha, a to je veřejná doprava. Dokud ta totiž nebude na lepší úrovni, záplavy aut se nezbavíme. Naši dopravní experti mi potvrdili, že by se dalo celkem jednoduchými prostředky zlepšit vlakové spojení na koridor do Lovosic a přes ně do Prahy. Až na Masarykovo nádraží do centra Prahy bychom se mohli dostat cca za půl druhé hodiny. Autobusem je to od hodiny dvaceti do hodiny pětačtyřiceti, a to se ještě musí dál metrem (a bude hůř, počítá se, že konečná autobusů od severu se odsune z Holešovic až na metro k Proseku; připomínám, že nepřestupní jízdenka na MHD stojí už teď v Praze 18 korun, přestupní 26). Věřím, že v případě zvolení senátorem budu mít více možností toto řešení prosadit. Obecně bych chtěl podporovat modernizaci i regionálních tratí tak, aby se stále více lidí do vlaků vracelo.
Možná to někoho překvapí, ale jestliže je samozřejmé budování nových silnic, či aspoň jejich přeložek, proč by totéž nemělo být samozřejmé i u železnic? Lepší veřejná doprava může též přispět k dalšímu snížení nezaměstnanosti, která je na Českolipsku přece jen o něco vyšší než je průměr v Libereckém kraji.
Když pomineme Vaši stranickou příslušnost, proč by si měli voliči vybrat právě Vás? Čím jste osobně mimořádný?
Nebudu se sám hodnotit, od toho jsou jiní, ale na jedno se mohou mí voliči spolehnout. Nikdo na světě mne neuplatí, a co si umanu, za tím jdu jako beran, i když jsem narozený ve znamení štíra.
Můžete jmenovat pět největších problémů našeho volebního obvodu?
(a) Nerovnoměrný hospodářský vývoj (chudý jihozápad např.),
(b) znepokojivý růst sociálních rozdílů (velká městská sídliště!), s tím související,
(c) kriminalita,
(d) velké přesuny obyvatel v minulosti (naposledy v souvislosti s těžbou uranu), z toho plynoucí nízká identita s místem bydliště, s regionem, menší ochota podílet se na jejich ochraně před nejrůznějšími formami devastace a na jejich rozvoji,
(e) méně příznivá struktura vzdělanosti.
Ať už z Vás vyhraje kdokoliv, bude v Senátu nováčkem. Přesto: kdybyste si mohl vybrat výbor, podvýbor či jinou senátní funkci, o co by šlo? Ve které oblasti byste se chtěl angažovat nejvíce?
Kromě angažovanosti v „zelené“ problematice, to se ode mne jaksi očekává, by to velmi pravděpodobně byly záležitosti sociální (viz výše). Už několik let jsem ostatně členem sociální a zdravotní sekce Strany zelených.
Řada politiků se stále nechává slyšet, že Senát je vlastně zbytečný. Obhájil podle Vás svou existenci? Pokud ano, tak jak?
Ještě že Senát existuje! Už takhle nadáváme na různé zmetky, které nám vyrobí poslanecká sněmovna. Kolik by jich asi bylo, kdyby Senát alespoň trochu nekorigoval lidovou tvořivost zvláště některých poslanců? A že se Senát označuje za zbytečný? Přemýšlejme, komu by nejvíc vyhovovalo, kdyby neexistoval. Ten také ty pomluvy o zbytečnosti Senátu nejspíš šíří. Podstatou demokracie je dělba moci, tím se snižuje nebezpečí jejího zneužití, a Senát k té dělbě přispívá.
Existenci Senátu si občané uvědomují nejvíce v době volby prezidenta. Vás by v případě zvolení za pět let taková volba čekala. Václav Klaus už kandidovat nebude. Vidíte v současnosti na naší politické scéně podobně výraznou osobnost, která by ho mohla nahradit?
Osobně si ani moc nepřeji, aby prezident byl nějakou výraznou politickou osobností. Nemáme prezidentský systém, prezidentem by měla být společensky respektovaná osoba, volená občany. Škoda, že už nemáme Československo. Taková paní Magda Vašáryová by byla prezidentkou, že bychom si snad ani lepší nemohli přát. Ale kdo ví, možná najdeme i nějakou její českou obdobu.
Voličům jsou trnem v oku některé poslanecké a senátorské výhody. Napadají Vás některé, které by bylo lepší zrušit? A napadají Vás některé, které by se měly zavést?
I když si tím asi uškodím, já na tyhle populistické řeči neslyším. Já si dobrou službu rád nechám něco stát. Takže výhody poslanců ani senátorů mi nevadí. Vadí mi, když špatně pracují.
Senátní volby jsou pověstné nízkou volební účastí. Tipněte si, kolik lidí bude stačit ke zvolení senátora?
Myslím, že to u nás bude obdobné jako naposledy, tedy v roce 2002. Volební účast tak kolem dvaceti procent (viz 3d), z prvního kola se senátorem nestane nikdo, ve druhém kole bude vítězi stačit něco kolem třinácti tisíc hlasů.
Kterého z kandidátů považujete za svého největšího konkurenta?
Určitě Petra Skokana, hlavně proto, že u nás se i do Senátu volí stranicky (řeči o osobnostech jsou opravdu jen řeči), takže vysoké preference ODS mu jdou jednoznačně na ruku (ale z těchže důvodů může překvapit i Karel Kapoun za ČSSD), a pak že jako krajský hejtman má zdarma a prakticky bez námahy zajištěnu stálou propagaci ve všech médiích. Ovšem na druhou stranu, udělejme malý pokus a vydělme preferenční hlasy těch kandidátů, kteří na podzim 2006 byli zvoleni do městských zastupitelstev, volebním výsledkem strany, za kterou kandidovali. Tím trochu odfiltrujeme hlasy, které kandidát dostal čistě jen jako člen té které strany. Výsledek může být podnětem k zajímavým úvahám.
---------------
PhDr. Miroslav Hudec - pár slov o sobě
Narozen 16.11.1951 v Benešově u Prahy, v roce 1976 končí studium psychologie na Filosofické fakultě UK v Praze, od té doby až doposud pracuje jako psycholog v Pedagogicko-psychologické poradně v České Lípě, od roku 1991 jako ředitel zařízení.
Od mládí střety s totalitními strukturami, v roce 1968 se účastní protestních akcí proti sovětské okupaci, v roce 1976 šikanován, protože odmítl podepsat tzv. Antichartu. Už před rokem 1989 se postupně zapojuje do ekologických aktivit. V roce 1989 zakládající člen a načas i mluvčí Občanského fóra na Českolipsku. V letech 1990-2002 (a znovu od roku 2006) člen zastupitelstva Č.Lípy, krátce i člen městské rady. Zakládající člen a první předseda městské komise životního prostředí, jejímž členem je dosud. Předseda regionální pobočky Společnosti pro trvale udržitelný život. Účastní se celé řady činností na ochranu životního prostředí a za racionální změny (nejen) místní dopravní politiky. Člen sociální a zdravotní sekce Strany zelených.
Ženatý, manželka učitelka, dospělá dcera středoškolská učitelka. Kromě přírody a psychologie ho zajímá publicistika, publikoval desítky článků v regionálním i celostátním tisku. V poslední době zkouší i fotografovat, zejména přírodu a železnici, což je další z koníčků. Volný čas nejraději tráví turistikou či na dlouhých cyklovýletech, má rád klasickou hudbu (Bach, Mahler, Dvořák, Martinů), klasický jazz a folklór, dobré filmy, například Ingmara Bergmana, Andreje Tarkovského, Stanleye Kubricka, Federica Felliniho, Jiřího Menzela a řadu dalších.
