Mrazivý vítr prohánějící se po nástupišti způsobil, že nebylo možno amatérským fotoaparátem udělat více než jeden snímek. Pak totiž „zamrznul“ blesk a samotné osvětlení zastávky, jak se ukázalo po vyvolání filmu, k dalšímu fotografování nestačilo. Ani ten jediný snímek, jak patrno, není příliš kvalitní, za což se omlouvám.
Kromě autora těchto řádek přešlapoval loni brzy ráno v mrazu u kolejí vůbec první cestující a pak ještě přednosta českolipské železniční stanice Antonín Parýzek, který jako jediný dodával tomu okamžiku jistý ráz oficiality a slavnostnosti.
Po roce už obyvatelé přilehlých městských čtvrtí pokládají za naprostou samozřejmost, že jim nová zastávka šetří čas a zkracuje cestu do zaměstnání, škol, nebo i za zábavou a rekreací. Bohužel, stejně jako ostatní veřejně prospěšná zařízení trpí i ona častými nájezdy vandalů, takže zdaleka už nepůsobí tak novým a nablýskaným dojmem. Horší je, že opravy stojí velké množství peněz, které by se jinak daly využít k dalšímu zlepšování služeb cestujícím.
I tak se ale jejich úroveň ve spolupráci s městem postupně zlepšuje. Byla opravena budova hlavního českolipského nádraží včetně zpříjemnění prostor pro cestující, podobně zastávka Střelnice, v kulturním domě Crystal vzniklo informační středisko Českých drah.
Rád bych věřil, že jedním z podnětů k nastartování této spolupráce bylo i vybudování dnes jubilující zastávky Holý Vrch. A přál bych si, aby i nadále pokračovala – ku prospěchu cestujících, k dalšímu růstu zájmu o využívání železniční dopravy a také ve prospěch životního prostředí. To pořád ještě není takové, jaké bychom si přáli. Dokonce se zdá, že v poslední době se jeho zlepšování zastavilo, mimo jiné vinou stále frekventovanější silniční dopravy. Je proto v zájmu nás všech, dokonce i těch, kteří vlakem nejezdí, aby se železnice, patřící k nejekologičtějším druhům dopravy vůbec, co nejvíce rozvíjela.