Památky se s jejich pomocí snaží v době hospodářské krize přilákat především tuzemské turisty. Na Grabštejně se během prázdnin představí muzikanti, divadelníci, interpreti vážné hudby i skupiny historické šermu. Letní programy na hradě vyjdou asi 250.000 korun. Náklady pokryjí vstupné, reklama a sponzorské dary. ČTK to dnes řekl kastelán Jan Sedlák.
"Prázdniny na Grabštejně začaly již o víkendu. Na krajských dnech tady vystoupila například společnost Berounští měšťané. Postarala se o šermířská vystoupení, střelbu z kanónu, dobovou hudbu nebo o břišní tance. Diváci zaplnili skoro celé nádvoří," dodal Sedlák. Během příštího, prodlouženého víkendu nabídne hrad Výlety do historie s bájnými postavami z dávných časů. Program uspořádají umělecká sdružení Mytři, Subulcus a Katastrofální předpověď počasí.
Během dalších červencových víkendů rozezní na Grabštejně varhany Lukáš Vendl, trio Lucie Sedláková - Hůlová, Martin Sedlák a Michelle Hradecká zahraje na housle, na cello a na varhany. Vystoupí také folková kapela Pavla Žalmana Lohonky. Pro koncerty slouží na Grabštejně obnovovaná renesanční kaple svaté Barbory a Rytířský sál.
"Na 31. července jsme připravili noční prohlídky hradu s historickými a pohádkovými bytostmi. A 1. srpna oslavíme dobovou hudbou 750. výročí založení Grabštejna. Přesné datum jeho vzniku sice nikdo nezná, ale podle pověstí není vyloučeno, že se tak stalo 1. srpna 1259," konstatoval Sedlák.
Během druhého srpnového víkendu se konají Grabštejnské létohrátky - festival divadel, hudby, šermířů, pohádek a řemesel. Při létohrátkách se výjimečně otevřou brány Nového zámku Grabštejn, kde se nachází armádní základna pro výcvik psů. "Vojáci tam předvedou, co všechno jejich zvířata umí," podotkl Sedlák.
Prázdniny vyvrcholí na Grabštejně 22. srpna tradičním benefičním koncertem pěvců opery Národního divadla v Praze. Její sólista a chotyňský rodák Luděk Vele pořádá dobročinné představení na obnovu hradu již posedmnácté. Tentokrát nádvoří rozlehnou árie z opery Gaetana Donizettiho La Pasquale.
První zmínky o Grabštejnu se objevily ve 13. století. Současnou renesanční podobu získal po přestavbě v 16. století. Grabštejn využívala do roku 1989 armáda. Když ho opustila, byl ve velmi špatném stavu. Kromě státu mu po roce 1989 hodně pomohly občanské iniciativy, na jeho obnově se podílel i Česko-německý fond budoucnosti. Do rekonstrukce Grabštejna se za posledních 20 let vložilo přes 100 milionů korun. Památka by potřebovala ještě další desítky milionů.