Hrad Houska patřil celá desetiletí k neprávem opomíjeným památkám. Jeho účelové využití zabraňovalo široké veřejnosti v poznávání této památky, a tak až v posledních několika letech dochází ke znovuobjevování Housky širší veřejností. Každé zpřístupnění takové památky s sebou po čase vždy přinese zrod publikace o jeho historii. O něco podobného se pokusil i Miroslav Konopásek, t. č. kastelán na Housce. Výsledkem je ale víceméně nesouvislá směs výpisků a historek, která Housce příliš čest nedělá.
Brožura obsahuje 32 stran textu s kvalitně vytištěnými fotografiemi a grafikami. V několika kapitolách se autor pokouší přiblížit podobu, historii a současnost Housky, nevyjímaje z toho ani v současnosti oblíbené pověsti a záhady všeho druhu. Autor nazval svou práci „Kastelán o Housce“. Po jejím přečtení bych si ale troufl nabídnout jiný, přesnější název, který by mohl znít: „Co si kde kastelán o Housce přečetl.“ Velká část textu, alespoň ta, která se tváří faktograficky, totiž povícero vznikla opsáním toho, co o hradu a jeho okolí napsali již dříve jiní. Tak první kapitola nazvaná Počátky je doslovným přepisem úvodu první kapitoly z Šimákovy Knihy o Housce z roku 1930 (v té srovnej strany 11-13), kde si autor po svém upravil jen stylizaci některých závěrečných odstavců. V následném několikastránkovém líčení dějin hradu pak rozpoznáme obvykle doslovně převzaté věty nebo celé odstavce z dalších knih, jako je například Durdíkova Encyklopedie českých hradů z roku 1995 (či druhé vydání z roku 1999), Vaníčkův třetí svazek Velkých dějin zemí koruny české z roku 2002 nebo problematické encyklopedické dílo nakladatelství Svoboda Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, konkrétně třetí svazek z roku 1984. Pohříchu se k těmto „citacím“ autor ovšem nepřiznává.
Za historickou částí pak následuje několik odstavců věnujících se nejbližšímu okolí (převzatých patrně ze staršího turistického průvodce) a samozřejmě, dnes tolik módní kapitoly týkající se pověstí, duchů a strašidel všeho druhu. Na dvou stranách je zde přepsán také dopis Karla Hynka Máchy z roku 1836, líčící jeho návštěvu Housky, a několik posledních stran je věnováno rozhovoru s kastelánem (kdo a kdy jej vedl, se zde ale neuvádí), který se ponejvíce točí opět kolem záhad, tajemných sil, záhadných bytostí, a snad aby se držel krok s dobou, i dnes tolik módních Keltů.
Inu, stvořit lze věci všelijaké. Hrad Houska, po celá desetiletí opomíjený pro své účelové využití i polohu, která byla stranou většiny turistických cest, se nyní již několik let řadí mezi zajímavé turistické cíle, probuzené k novému životu. Jistě by si zasloužil i samostatnou publikaci. Práce Miroslava Konopáska ovšem takovým dílem rozhodně není.
Miroslav Konopásek
Kastelán o Housce
VEGA-L Nymburk 2004
32 stran
ISBN 80-86757-17-X