První z nich nese název Železnice v Sudetech 1938–1945, a jak již název napovídá, jejím tématem je historie železniční dopravy v českých pohraničních územích, odstoupených v roce 1938 Německu. Kniha trojice autorů (Siegfried Bufe – Heribert Schröpfer – Ludvík Losos) vyšla poprvé v Německu v roce 1991. Jedná se tedy o překladový titul, který byl pro českého čtenáře lehce redukován o kapitoly týkající se krátké historie železničních společností a naopak doplněn o některé fotografické přílohy.
V patnácti kapitolách autoři přibližují jednotlivé oblasti tzv. Sudetské župy z hlediska železniční dopravy - popisují provoz na jednotlivých tratích, výstavbu nových úseků, podrobně se zabývají i strojovým parkem. Významnou součástí textové části jsou vzpomínky pamětníků, zapracované organicky do textu. Je na místě zmínit, že titul knihy je poněkud zavádějící, protože vlastně ve všech kapitolách se poměrně silně reflektuje i předválečné období, často i období před 1. sv. válkou.
Nejpůsobivější částí knihy je její fotografický doprovod. Více než 400 fotografií nádraží, lokomotiv, vagonů, momentek z provozu, skupinových portrétů, plánů, map, jízdních řádů a jiných dokumentů tvoří neobyčejně pestrý a poutavý kaleidoskop, přibližující atmosféru jednotlivých lokalit (Českou Lípu a okolí nevyjímaje). Mimořádnost celému obrazovému souboru navíc dodává fakt, že naprostá většina fotografií a dobových pohlednic je reprodukována z německých sbírek, a leckdy se tedy jedná o originální a neopakovatelné záběry.
Kniha byla vytištěna na kvalitní křídový papír, je vázána v pevných deskách formátu A4 a má celkem 239 stran.
S. Bufe – H. Schröpfer – L. Losos
Železnice v Sudetech 1938–1945
Nakladatelství RCH 2003
ISBN 80-903346-0-1
Druhou, tematicky příbuznou publikací je kniha Zdeňka Šindlauera Vlakopis lužický. Její podtitul „Putování po železných drahách v Lužických horách“ jasně vymezuje úzce regionální zaměření knihy, kterou autor navazuje na své předchozí dílo Už dlouho nejel žádnej vlak, vydané v roce 1999. Stejně jako v autorově první publikaci je i tato kniha spíše esejistickým zpracováním historie lužických železnic, tentokrát přibližně od 20. let minulého století až k nedávné minulosti. V krátkých či delších kapitolách, vlastně takových zastaveních, se autor zabývá historií jednotlivých tratí (na české i německé straně), provozem železničních uzlů, pozastavuje se u některých technických detailů. Své vyprávění obohatil vlastními kresbami a nákresy. Nejzajímavější součástí publikace pak je velká vložená mapa, která zachycuje všechny zjištěné dráhy (včetně úzkokolejných) v oblasti Lužických hor s vyznačenými údaji o vzniku (i zániku), stoupání či zajímavých technických místech.
Kvalitně vypravená kniha je svázána v pevných laminovaných deskách a má 180 stran.
Zdeněk Šindlauer
Vlakopis lužický
K-Report Praha 2004
180 s.
ISBN 80-903012-2-1
