Přátelské svazky navázané mezi našimi dvěma městy za posledních deset let jsou silné. Jste-li z Molde, otevírají se Vám v České Lípě všechny dveře. Zářijové sluníčko dodává průmyslovému městu Česká Lípa zlatavý nádech. Uličky jsou úzké, většina vede na náměstí před radnicí. Prostranství je zarámováno rekonstruovanými secesními a renesančními budovami. Obrovské venkovní dveře z tmavého dřeva se pomalu otvírají. Přijímá nás muž ve tmavém obleku se slavnostním řetězem na krku a vítá nás ve městě.
„Jste z Molde? Tak to vítejte. Naše města výborně spolupracují,“ říká starosta Petr Skokan a vede do nové zasedací místnosti.
Spolupráce
Jsme se skupinou novinářů z kraje More og Romsdal na návštěvě v České Lípě v severních Čechách. Toto město je zvláštní tím, že zde česko-norská spolupráce trvá nejdéle a přináší plody. Nejprve byla cílem spolupráce výměna zkušeností s vytvářením lokální demokracie. Zkušení politici a pracovníci administrativy proudili z Molde a ostatních částí kraje do České Lípy a diskutovali zde se svými kolegy. Češi se tak dozvěděli, jak vypadá volební kampaň v Norsku a jak probíhají volby do městských a krajských zastupitelstev.
„Máme se od vás hodně co učit. Byli jsme v Molde a navštívili jsme RIR (společnost na zpracování komunálního odpadu), abychom viděli, jak se u vás nakládá s odpadem. Také nás zajímá, jak může město pomoci v podpoře hospodářského života. Před revolucí vlastnil všechny podniky stát, nyní jsou podniky soukromé a město se musí chovat tak, aby sem přilákalo nové podnikatele,“ vysvětluje starosta Petr Skokan.
Starosta je nejoblíbenějším politikem regionu. Zastupuje konzervativní stranu, která v posledních volbách získala 40 % hlasů. Nyní směřuje Petr Skokan ještě výš – chce být hejtmanem Libereckého kraje.
Vřelé přijetí
Vedení města si hostů z Molde váží. Na stolech leží tlusté složky s informačním materiálem, spousta jídla a naši hostitelé nám zdvořile naslouchají, když vyprávíme o svých názorech. Česká Lípa má stejné problémy jako jiná menší cesta mimo hlavní centra republiky, Prahu a Brno.
Mládež má pocit, že jim malá města nemají co nabídnout, a raději volí větší centra.
Každodenní pivečko
Na náměstí je jedna restaurace vedle druhé. Tam si Češi dávají svoje každodenní pivečko. Obchody s oděvy provozují často Vietnamci. Prodávají i fotbalové dresy se jmény hrdinů mistrovství Evropy Milana Baroše a Pavla Nedvěda.
V sousedním městě, v Novém Boru, o pár kilometrů dál je nejdůležitější činností výroba skla. Region se může pochlubit největšími skvosty z křišťálu a skla. Umělecké sklo, skleničky, lustry, vázy, podnosy a všechny možné i nemožné ozdoby.
Sklo
Navštěvujeme městečko Lindava. V růžovém zděném domku burácí hlasitá rocková hudba. Slyšíme smích a krátké průpovídky. Tucet sklářů se hbitě otáčí okolo tří pecí. Teplota v pecích je 2000 stupňů, aby materiál zůstal v tekutém stavu. Pro nás z Romsdalu, kteří jsme zvyklí na chladný západní vítr, to je jako stát v žáru fénu a pokoušet se pracovat. Muži pracují v šortkách. Foukají do ocelových trubek, tvarují hmotu dřevěnými nástroji a současně bez ustání točí trubkami. Pot se z nich jen řine. Ale oni si umí poradit – někteří noří ruce do velkých kádí s vodou a ochlazují se v nich. Pod lavicemi a na skříních stojí půllitry piva. Muži si párkrát pořádně přihnou. A sklo se fouká, formuje a chladí.
Fantastický křišťál
Když vidíme výsledky jejich práce, tají se nám dech. To co někteří dokáží vyrobit z měkké hlíny nebo pomocí tužky a štětce, to skláři vytváří z tekuté masy. Barvy se skládají, fouká se a točí se a hotové výrobky se přesouvají do skladu.
„Jsme pyšní na sklářskou tradici, ale mladí v Čechách chtějí spíš keramiku. Skleničky z křišťálu jako svatební dar? To novomanžele asi zklamete. Moji rodiče si myslí, že křišťálová souprava je to nejkrásnější, ale dnešní mladí chtějí jídelní servis spíše v západoevropském stylu,“ vysvětluje naše průvodkyně a tlumočnice Petra Štajnerová.
Dietní strava rozhodně ne
Je čas večeře. Jídlo má v srdci Čechů významné postavení. Česká strava není nijaká dietní záležitost, často se podává vepřové nebo hovězí maso, brambory a husté omáčky. My jsme si objednali jídlo, které bývá i na svatebním menu – svíčkovou s knedlíky. Jako dezert jsme měli štrůdl – jablečný zákusek s tolika kaloriemi, které nedokážete spálit ani za celý den.
Knedlík je příloha z mouky, mléka, droždí, soli a žloutků. Směs se nechá vykynout, vytvarují se šišky a ponoří se do vařící vody. Knedlíky, maso a omáčka se pak považují za slavnostní jídlo. A ve sklenicích samozřejmě nesmí chybět české pivo. Mnohá města mají vlastí pivovar a všichni tvrdí, že právě oni mají nejlepší pivo.
Pivaři
Při cenách čtyři, pět norských korun za půllitr piva v restauraci jsou Češi na vrcholu spotřeby piva v Evropě – ročně vypijí přes 180 litrů na obyvatele. Nasycení a spokojení se procházíme ulicemi města. Na konci ulice stojí velké moderní nákupní centrum. V ulicích okolo centra se předvádí zlatá mládež. Po silnici se řítí červený opel, za ním starší sporťák. Jako na hlavní třídě v Molde.
Čisto a útulno
Na ulicích České Lípy se odpadky nepovalují – v tom se můžeme přiučit. Vzpomínáme na to, co vyprávěli českolipští politici:
„Vy k nám dovážíte plyn. To je dobře, protože pak nejsme tak závislí na Rusku.“
Možná můžeme zapůsobit na Čechy, aby jedli víc ryb. Norský losos je pro běžnou rodinu nesmírně drahý. Češi vlastně ryby jedí na Vánoce – sladkovodního kapra.
„Asi nevíte, že i ČR vyváží ryby,“ směje se naše průvodkyně Petra.
„Vyvážíme jich hodně. Akvarijních rybiček!“ dodává.
Ze spolupráce profitujeme všichni
Řada osob z kraje More og Romsdal a zejména z Molde navštívila v posledních deseti letech Českou Lípu. Všichni jsou rádi, že spolupráce přináší plody.
„Mám pocit, že ze spolupráce profitujeme všichni. Můj nejpříjemnější dojem ze setkání s lidmi z České Lípy bylo upřímné přání navázat kontakt se západní Evropou, a pomoci tak k vybudování demokracie. I my se můžeme učit od Čechů, třeba v tom, jak lze využívat plyn. V této oblasti jsme my v počáteční fázi, takže to je možná další téma na spolupráci,“ vysvětluje starosta Jan Petter Hammero z Molde.
Vedoucí kapely Molde Janitsjar Nils Gunnar Solli byl v České Lípě v červnu spolu s 30 hudebníky. A dočkali se úchvatného přijetí.
„Nedokáži slovy vyjádřit, jak nás Česká Lípa a vedení města přijalo. Měli jsme koncert s místním big-bandem. Čechy zaujalo to, že v norské kultuře působí hodně dobrovolníků, například v kapelách. Češi měli družstva mažoretek, ale neměli k nim kapelu. Doufám, že se nám podaří dostat do Molde big-band z České Lípy, třeba v souvislosti s jazzovým festivalem,“ dodává Nils Gunnar Solli.
Věděli jste, že …
- Od navázání spolupráce mezi městy uběhlo deset let. Cílem bylo mj. pomoci ČR vytvořit místní demokracii.
- Česká Lípa si dokáže představit, že by následovala příklad z Molde a volila by starostu přímo.
- Mnozí mladí v České Lípě získávají vzdělání v oboru sklářství, výroby křišťálu a designu.
- Po pádu komunismu 1989 se Československo rozdělilo na Česko a Slovensko v roce 1993.
- Máte-li štěstí, můžete z Molde dojet do Prahy za čtyři hodiny. A z Prahy do České Lípy to trvá necelé dvě hodiny. Do Prahy létají SAS Braathens, Norwegian a Czech Airlines. Ceny letenek z Osla jsou od 1500 NOK.
- Ceny v ČR jsou nízké. Řízek stojí 25 NOK, pizza 20 NOK, půllitru piva 5 NOK, MHD 10 NOK.
- Průměrný plat je v ČR 4000 NOK. Měna v ČR je koruna. Norská koruna odpovídá zhruba čtyřem českým korunám.
- České děti mají povinné lyžařské kurzy. Nejoblíbenějšími sporty jsou však lední hokej a fotbal.
- Češi mají rádi chaty. Po celé zemi jich jsou tisíce.
- Cizinci v Čechách nesmějí kupovat nemovitosti. Může je za ně ale koupit Čech.
- Mnozí Češi mluví rusky. Někteří hovoří německy nebo anglicky. Rozdíl mezi češtinou a slovenštinou je asi jako mezi bokmal a nynorsk.
- Norové, Dánové a Švédové jsou v ČR oblíbení.
- ČR je proslavená sklářstvím a křišťálem. Ceny mnohdy odpovídají čtvrtině norských cen.