Dnes je 01. 12. 2024
svátek má Iva

Popis nového druhu není věcí běžnou - 2. část

Archiv

Zaznamenali jste v poslední době na Českolipsku nějaký organismus, jehož výskyt nebyl u nás doposud popsán?


Popis nového druhu pro vědu není věcí běžnou, ale i takové případy na Českolipsku máme. Před několika lety byla z Českolipska popsána strmělka Josefa Kříže (Clitocybe krizi josefi). Pan profesor Kříž, profesor na gymnáziu v České Lípě, byl  houbařem na vysoké vědecké úrovni. Houbu našel na poli s kupkami hnoje u obce Okna, a protože ji nemohl určit do druhu, poslal ji do Brna Dr. Svrčkovi. Ten ji popsal jako nový druh pro vědu a pojmenoval ji k poctě nálezce. Protože nositelů jména Kříž je hodně, připojil k originálnímu popisu i křestní jméno Josef, aby autora nálezu odlišil od ostatních Křížů. V letošním roce našel pod Ralskem další strmělku pan Slavíček, předseda Východočeské mykologické společnosti z Hradce Králové, a vyslovil přesvědčení, že by se mohlo jednat o nový druh houby pro vědu a vyloučil strmělku Josefa Kříže. Na potvrzení či vyvrácení, že jde o nový druh houby, si však budeme muset ještě nějaký čas počkat, neboť při popisu nového druhu se musí porovnáním výtrusů, resp. plodnic hub vyloučit duplicita s již známými druhy, tato záležitost nejde uspěchat.



Častěji se dá najít nový druh pro území ČR nebo jen pro Čechy. V letošním roce v září navštívil Českolipsko entomolog ing. Benedikt z Plzně, specialista na fytofágní čeledi brouků. Při společné exkurzi v NPR Břehyně-Pecopala nasmýkal v mokřadu rybníka Břehyně  na ostřici drobnou skákavou mandelinku dřepčíka Chaetocnema procerula. Dřepčíka poslal na revizi specialistovi a ten determinaci potvrdil, takže jde o nový druh pro Čechy. V r. 1996 se mně osobně podařilo objevit ve staré pískovně v Provodíně vážku běloústou (Leucorrhinia albifrons). Tehdy to byl první nález v Čechách. Intenzivním průzkumem několika desítek badatelů v posledních letech máme potvrzených míst s výskytem vážky běloústé asi deset v ČR, z toho pět lokalit se nachází na Českolipsku. Pokud je mi známo, na řece Ploučnici byl nalezen nedávno nový druh pošvatky pro Čechy, při faunistických průzkumech byly nalezeny na Českolipsku čtyři druhy motýlů nové pro Čechy či pro ČR.



Co mediálně známí pavouci? I  v i-novinách jsme otiskli křižáka pruhovaného ze Špičáku. Není to všechno jen mediální bublina? Já mám například fotku zápředníka starou už více než dvanáct let a teď se najednou jeho výskyt všude prezentuje jako důkaz oteplování planety.


Jedná se o křižáka pruhovaného (Argiope bruennichi) a zápřednici jedovatou (Cheiracanthium punctorium). S informací o těchto dvou pavoucích jsem se setkal v televizi, resp. později v článku zveřejněném v Mladé Frontě Dnes. Výskyt křižáka pruhovaného na území ČR byl poprvé zjištěn Dr. A. Kurkou z Národního muzea v Praze v roce 1992 v bývalém VVP Mladá (Milovice). První nálezy pocházely z bývalých vojenských území, a tak se mělo za to, že k nám byl tento druh zavlečen sovětskými vojsky. Později byl pavouk lavinovitě nacházen po celém území ČR. U nás na Českolipsku jsem jej zastihl např. na Kuřívodské střelnici, na Hradčanském letišti, na Jestřebských slatinách či na Novozámeckém rybníce i tady v České Lípě. Takže ten první názor o zavlečení pavouka byl přehodnocen a jeho rozšíření bylo později spojováno s globálním oteplováním. Tento pavouk vůbec není agresivní, a pokud to bylo někde prezentováno jinak, lze to označit za mediální bublinu. S tímto druhem již žijeme 10-15 let, aniž by se cokoliv stalo. O výskytu zápřednice jedovaté v ČR jsem se dozvěděl až letos z televize. Asi týden poté, co byla informace zveřejněna, přišla známá a donesla ve skleničce pavouka. Byl nalezen ve skladu léčiv v Praze a donesen do muzea (VMG) v České Lípě, kde se mi ho podařilo určit jako zápřednici jedovatou. V loňském roce (2006) bylo rozšíření tohoto pavouka zaznamenáno v Rakousku. Během 14 dnů v srpnu se dostavilo 190 lidí do nemocnice v Linci s podezřením na kousnutí. Symptomy kousnutí byly nakonec potvrzeny jen u devíti lidí. Přesto tam vznikla velká hysterie, volaly stovky lidí s dotazem na tohoto pavouka. Již v Rakousku příslušné úřady včetně ministra vysvětlovaly, že kousnutí tímto pavoukem je bolestivé, není však smrtelné. Dá se přirovnat k bodnutí vosou. Jinak jsem se setkal v uplynulé době ve svém okolí asi s třemi dotazy na výskyt tohoto pavouka u nás, takže určité obavy tu byly a většinou vycházely z toho televizního příspěvku. První pokus nalézt zápřednici jedovatou ve volné přírodě na Českolipsku skončil zatím neúspěšně. Tím ovšem nevylučuji, že by tady ten pavouk nemohl být, jedná se o nočního živočicha, který může unikat pozornosti. Na internetových stránkách týkajících se zápřednice jedovaté jsou informace o tomto druhu objektivní a nedávají žádný důvod k panice. Jinak pokud se týče našeho vztahu k pavoukům obecně, platí, že pokud si jich nebudeme  všímat, resp. jim ubližovat, nebudou ubližovat oni nám.



Pokud se týče šíření živočišných druhů směrem na sever, setkáváme se s ním nejen u pavouků, ale i u dalších skupin živočichů, např. vážek  Původně středomořské (mediteránní) druhy -  vážka červená (Crocothemis erythraea) či  případně šídlo tmavé (Anax parthenope), které běžně létají na jihu Evropy, např. v Řecku, Itálii, atd., se objevily již před několika lety na území ČR, zjistili jsme je rovněž  na Českolipsku. V současné době  se tyto vážky rozšířily ve střední Evropě do poloviny Německa, resp. Polska a postupují dál na sever.



Jaké další koníčky kromě biologie máte? Já se s Vámi vlastně vždy setkal jen díky přírodě. Asi si nevzpomenete, ale poprvé to bylo u obrovského vosího hnízda, které máte v expozici hmyzu.


Závodně hraji šachy za Šachový klub v České Lípě. Jsem nositelem I. výkonnostní třídy s aktuálním Elem kolem 1940. V mládí jsem dělal sporty, rekreačně hrál fotbal, lyžoval. Při studiích na Přírodovědecké fakultě a pak dva roky na vojně jsem dělal i judo. Ještě teď bych  po přípravě obstojně hrál ping pong. Většinou mi na to nezbývá čas. Do práce jezdím na kole, občas vyrážím i na delší cesty (za den asi 120-150 km), ale to bylo spíš v loni. Možná i díky tomu jsem letos jako nejstarší účastník přírodovědně zaměřené expedice přešel v Turecku Kačkardag (výšky kolem 3000-3500) a vylezl na Ararat do výšky 5165 m.



Pokud se týče toho vosího hnízda, tak si na to vzpomínám, bylo to v r.1996. Protože jsem předtím nikdy tak veliké hnízdo neviděl, domníval jsem se nejprve, že jde o hnízdo sršní. Samozřejmě jen do té doby, dokud z něho nevypadly při konzervaci tři mrtvé vosy útočné (Paravespula germanica). Teprve pak jsem mluvil s nálezcem hnízda, žákem ZŠ  pod Špičákem. Na jeho jméno si již nepamatuji, ale lokalitu hnízda vím, Kosmonosy u Bakova n.J. na půdě jeho babičky. Do hnízda létalo 3000-5000 ks vos. Nicméně na opravu determinace bylo v tomto případě již pozdě. Ve školním časopise vydávaném pod jménem Hrupka byl pak formou reportáže zveřejněn článek o tom vosím hnízdě, včetně toho, jak se expert Dr. Honců spletl. Byl jsem zrovna u toho, jak jste svému žákovi jako učitel radil. S Vaším jménem jsem to později nespojoval, i když mě to mohlo podle stylu psaní napadnout, a to především proto, že jste mezitím přešel na gymnázium.


Loni jsme se pro změnu potkali u zajímavé živočišné houby, kterou nalezl ve své studni jeden z obyvatel Radvance. Jak je vůbec možné, že se někomu usadí ve studni s pitnou vodou živočišná houba?  


Ta zajímavá živočišná houba se jmenuje houba drsnatá (Ephydatia mülleri) a pochází ze studny pana Jíši v Radvanci (25.9.2005) lgt. M. Kosina a M. Bárta. Je uložena v lihu ve sbírkách VMG v České Lípě. O tom, jak se houba dostala do studně pana Jíši, lze jen spekulovat. Živočišné houby se rozmnožují dvojím způsobem, jak pohlavně, tak i vegetativně. V úvahu tady přichází spíše ten vegetativní způsob, pomocí tělísek, jakýchsi výtrusů velikosti špendlíkové hlavičky, které se nazývají gemule. Na podzim v těle houby vypučí gemule, houba hyne a rozkládá se. Gemule se uvolňují, dokážou však přežít vyschnutí, případně i vymrznutí. Na jaře, pokud se dostanou do vody na vhodném místě, se jejich obsah uvolní a rozroste se v nového živočicha. Při šíření gemulí můžeme zřejmě vyloučit  vodní ptáky, na jejichž peří se přenášejí nejčastěji, protože předpokládám, že je studna přikryta. Nelze však vyloučit vzdušný výsadek gemulí spolu s prachem a ani přenos vodou v podzemí ze zdroje z blízkého okolí.



Jsou lidé občas překvapení  tím, co naleznou v okolní přírodě? Obracejí se na Vás často?


Do muzea přichází ročně kolem 50-60 osob s nejrůznějšími dotazy, týkajícími se determinace nalezeného ptáka, houby, hmyzu. Pravidelně přicházejí lidé, které za mnou posílá OHES s žádostí o determinaci nějakého škůdce z řad hmyzu, občas jsou to pracovníci organizací zabývajících se deratizací a opět se to týká hmyzích škůdců. Na podzim jsou to nejčastěji žádosti o determinaci méně známých hub. Často jde o hlášení významných pozorování např. ptáků, někdy žádost o determinaci nalezeného zvířete. Všechny tyto příspěvky pomáhají doplňovat mozaiku poznatků o přírodě Českolipska, někdy jsou to poznatky velice významné a překvapeny mohou být obě strany. Samozřejmě nejvíce ucelených poznatků o určitém území získáváme vlastními průzkumy,  případně údaji či informacemi ze zpráv muzejních i externích spolupracovníků, studentů ekologické školy v České Lípě, ale i studentů vysokých škol s přírodovědným zaměřením, případně i pracovníků ochranářských organizací působících v oblasti.


Na závěr se respondentů ptám, koho tipují na vítěze naší ankety Osobnost Českolipska. Koho tipujete? Kdo by si to podle Vás zasloužil nejvíce?


Vůbec netuším, překvapilo mě, že vypadly takové osobnosti, jako je Petr Skokan nebo starostka města Česká Lípa Hana Moudrá. Z těch, kteří prošli do dalšího kola, není podle mého soudu nějaká výrazná osobnost, která by vyčnívala nad ostatní. Myslím že výhodu budou mít ty osobnosti, které jsou mediálně známé, např. Pavel Čapek.


První část rozhovoru je zde.


-------------



RNDr. Miroslav Honců se narodil 12. května 1939 v Praze. Po maturitě na reálném gymnáziu v Nymburce (1956) studoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor biologie -chemie. Do Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě nastoupil v r. 1961. V letech 1965-1992 vykonával funkci Okresního konzervátora ochrany přírody. V roce 1984 ukončil postgraduální studium ochrany přírody na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, složil rigorosum a byl promován. Je členem několika vědeckých společností - entomologické, ornitologické a botanické. Napsal do dnešní doby něco přes sto odborných prací většinou s regionální tematikou o hmyzu, ptácích a rostlinách. Je členem stráže ochrany přírody Libereckého kraje pro oblast Českolipska. Závodně hraje šachy za šachový klub v České Lípě, je nositelem I. výkonnostní třídy. Žije v České Lípě.