Dnes je 28. 11. 2024
svátek má René

Popis nového druhu není věcí běžnou - 1. část

Archiv

Vyhrkne-li na mě někdo otázku, jaké zajímavé zvíře žije na Českolipsku, napadne mě jako první jeřáb popelavý, pak orel mořský, čáp černý. Jsou to velcí ptáci, efektní, ale Vy byste možná našim čtenářům mohl prozradit některé živočichy, kteří možná nejsou tak nápadní, ale o to jsou vzácnější.


Živočišná říše je velice rozsáhlá a  těžko vybírat živočichy ze širokého spektra mnoha tisíc druhů, kteří nejsou nápadní, ale jsou vzácnější než např. orel mořský nebo jeřáb popelavý, čáp černý. Protože jsem původním zaměřením entomolog, v tomto odstavci bych preferoval některé druhy bezobratlých. Význačným druhem pro Českolipsko je brouk - tesařík alpský (Rosalia alpina). Je asi tři centimetry velký, modrý s dvěma sametově černými pásky přes krovky. Vyskytuje se v bukových lesích na Bezdězu a několika dalších kopcích v okolí. V ČR byl v minulosti mnohem rozšířenější, ovšem s ubývajícími bukovými lesy ubýval i tento brouk. Nyní se kromě Českolipska vyskytuje pouze na Moravě v Bílých Karpatech. Pozoruhodný je rovněž veliký brouk - tesařík zavalitý (Ergates faber), který se vyvíjí v borových pařezech na Dokesku. Po odchodu sovětských vojsk se podařilo objevit v periodických loužích na tankodromech v dnes již bývalém VVP Ralsko dva druhy listonohých korýšů. Jeden z nich připomíná trilobita a jmenuje se listonoh letní (Triops cancriformis). Je to stepní živočich, který je závislý na periodickém vysychání louží. Druhý z těch korýšů se jmenuje žábronožka letní (Branchipus stagnalis) a trochu připomíná drobné, asi 2,5 – 3 cm dlouhé rybičky neonky hrající všemi barvami. Oba druhy v současné době rapidně  ubývají, neboť mizí jejich životní prostředí - louže či tůňky, které se postupně zazemňují, a tanky již v oblasti nejezdí, takže korýši jsou nyní velmi vzácní. Velkým překvapením pro mě byl nález  severské vážky lesklice severské (Somatochlora arctica) na Jestřebských slatinách, Mariánském a Poslově rybníce. Je to původem severský druh a v naší oblasti přežívá jako glaciální relikt. Nález čtyř druhů vážek z rodu klínatek na řece Ploučnici (klínatka obecná (Gomphus vulagatissimus),  klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia), klínatka žlutonohá (Gomphus flavipes) a  klínatka vidlitá (Gomphus forcipatus) a nález zvláště chráněné mouchy hnízdotvorky pospolné (Apteryx ibis)  která si staví svoje hnízda pod mosty. Přítomnost těchto druhů řadí Ploučnici k nejzachovalejším tokům v ČR.



Přiznám se, že jsem vždy více inklinoval jako učitel biologie k živočichům, ale asi bychom v rozhovoru neměli opomenout i jiné říše organismů. Rostou na Českolipsku i zajímavé rostliny či houby?


Českolipsko je velice bohaté na rostlinstvo. Z botanických výzkumů, které zde probíhají již od konce 19. století, víme, že tu roste odhadem asi 1800 druhů vyšších rostlin z těch asi přes 3100 druhů vyšších rostlin nacházejících se v ČR a také kolem jedné stovky rostlinných společenstev. Vyskytují se zde dva rostlinné endemity. Jsou to druhy, které rostou v úzce vymezené geografické oblasti a nikde jinde na světě. Mezi takové patří např.orchidej prstnatec český (Dactylorhiza bohemica) nebo masožravá tučnice česká (Pinquicula bohemica). Oba druhy se nacházejí na Jestřebských slatinách, tj. v mokřadních loukách mezi Jestřebím a Starými Splavy. Také hrotnosemenka hnědá (Rhynchospora fusca) se v ČR vyskytuje na třech posledních lokalitách, a to v zálivech na severním okraji Máchova jezera. K vzácným patří rovněž ostřice tlapkatá velkonohá (Carex pediformis macroura), která se v Čechách vyskytuje pouze na dvou lokalitách, a to ve Vranovských skalách a v Hradčanských stěnách. V Hradčanských stěnách byla nalezena kuřička hercynská (Minuartia caespitosa), která zde má jedinou lokalitu v ČR také proto, že na další lokalitě u Bělé pod Bezdězem nověji nebyla ověřena. Nepochybně ke klenotům Českolipska patří královna Jestřebských slatin - asi 1 m vysoká zlatožlutě kvetoucí popelivka sibiřská (Ligularia sibirica) pokládaná za glaciální relikt. V ČR se nachází na čtyřech lokalitách, z toho jsou dvě na Českolipsku. Také vzrůstem malá orchidej měkkyně bažinná (Hammarbya paludosa) patří k prioritním druhům Českolipska. Dlouho, asi 20 let byla tato rostlina v ČR nezvěstná, než byla znovu objevena v mokřadech rybníka Břehyně. Kromě Břehyně byl tento druh v r.2007 nalezen v oblasti Máchova jezera a také na rašeliništi Pustého rybníka. Kromě českolipských lokalit se druh nachází také na jedné lokalitě na Tachovsku.



Na Českolipsku byla poprvé mimo Labské pískovce objevena zvláštní kapradina - vláskatec tajemný (Trichomanes speciosus). Bylo to před lety v hlubokých roklích na Pecopale v doprovodu několika dalších botaniků. Nálezcem byl Dr. Horn, který znal tento druh z Německa. Vláskatec tajemný roste v naprosté tmě v hlubokých dírách v pískových skalách. V našich podmínkách nevytváří tato kapradina listy, v podstatě tato rostlina vypadá jako zelený povlak připomínající lišejník. Později byla tato kapradina nalezena na mnoha dalších místech v celé Severočeské pískovcové oblasti. Asi největší množství lokalit (kolem stovky) je v současné době známo z Kokořínska. Všechny výše jmenované rostliny patří mezi zvláště chráněné podle vyhlášky 395/1992 Sb a zákona 114/1992 a jsou kriticky ohrožené.



Také houby, které se tu nacházejí, jsou velmi zajímavé. Již asi třikrát byl na Českolipsku nalezen květnatec Archerův (Anthurus archeri), nádherná červená houba ve tvaru hvězdice, která k nám byla zavlečena z Austrálie. Ten letošní nález pochází z Pihelu, kde jej v září 2007 na břehu rybníka našla paní V.Stupková z České Lípy a donesla do muzea k determinaci.



Jak je to vůbec v současnosti s tím výše zmíněným orlem mořským? Hnízdí někde v okolí anebo jsme o něj i díky pytlákům přišli?


Orel mořský (Haliaeetus albicilla) byl zaznamenán poprvé jako hnízdící druh na Českolipsku v r. 1991. Od té doby se početní stav orlů mořských zvýšil a je odhadován v současné době na čtyři až pět párů (v celé ČR je to asi 30-35 párů), z toho tři páry s přímou vazbou na významnou ptačí oblast Českolipsko (Dokeské pískovce a mokřady). Monitoring orlů mořských  u nás se pro českou společnost ornitologickou (ČSO) provádí poslední dva roky, podílejí se na něm čtyři českolipští ornitologové, dlouhodobě se jimi zabývá jeden ornitolog. V letošním roce byla okroužkována na dvou hnízdech dvě mláďata. Další hnízdící páry se v oblasti předpokládají, jejich hnízda však nebyla nalezena. Úhyny orlů mořských nejsou časté. Pokud je mi známo, jeden z orlů mořských byl postřelen před lety u rybníka Žabakor, mimo okres Česká Lípa, další uhynul u Velkého Grunova v roce 1999, další byl zastřelen v Meandrech Ploučnice u Hradčan roku 2003. S největší pravděpodobností zástřel orlí samice v roce 2003 přibrzdil populaci orlů mořských natolik, že se tento druh nestal předmětem ochrany přírody pro ptačí oblast Českolipsko, neboť v době vyhlášení ptačí oblasti v r. 2005  nesplňoval podmínky stanovené ČSO -  hnízdění minimálně tří párů po dobu tři roky. Orel mořský je evropsky chráněný, kriticky ohrožený druh, proto z ochranářských důvodů neuvádím přesná místa hnízdění či výskytu.


Kdysi bylo možné lovit obě káně a jestřába nad uznanými bažantnicemi - a dost se toho zneužívalo. Slyšel jsem dokonce, že se do bažantnic lákali lovečtí hosté právě na lov dravců. Jak to vypadá nyní? Změnili se myslivci?


Pokud se týče přímého odstřelu dravců, ten již v bažantnicích není povolen, jako tomu bylo dříve, navíc dravci (např. krahujec, jestřáb, oba druhy káňat) přestaly být zvěří. Většina našich dravců je chráněna přímo vyhláškou 395/1992 Sb. jako druhy zvláště chráněné. To již bylo dříve také. Převratným se však stal vstup naší republiky do EU a přijetí jejího zákonodárství, které bylo začleněno do našich právních norem. Novelizací zákona na ochranu přírody  č.114/1992 Sb. v roce 2006 se změnila totiž koncepce druhové ochrany jak živočichů, tak i rostlin. Obecně je chráněn každý druh živočicha před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem. Samozřejmě hubení škůdců  je upraveno podle zvláštních předpisů. Zvláštní a velice přísná ochrana je věnována ptákům, kteří jsou chráněni všichni. V zákoně však jsou výjimky u těch druhů, které jsou zvěří a lze je lovit podle mysliveckého zákona. Lovnou zvěří však není ani jeden z dravých ptáků. Samozřejmě, pokud by mělo dojít ke škodám z důvodů ať již ochrany zdraví, z důvodů hospodářských či jiných, může orgán ochrany přírody stanovit tzv. odchylný postup při ochraně ptáků. Takže např. při škodách na vinicích na jižní Moravě v loňském roce byl povolen odstřel či plašení špačků. Škody může způsobovat i zvláště chráněný druh živočicha, viz např. kormoráni velcí na rybnících. Jejich odstřel na Českolipsku byl pro letošní rok (2007) povolen Krajským úřadem v Liberci na Malé Nohavici v soustavě Holanských rybníků a na Poslově rybníce u Doks.



Myslím však, že se i změnily přístupy myslivců, změnily se podmínky v mysliveckých sdruženích, myslivců ubývá, patrony jsou drahé. Znám řadu myslivců a domnívám se, že jsou to vynikající znalci přírody a odborníci na svém místě. Čas od času se stane, že je nějaký vzácný druh odstřelen. Nejspíš byl takový čin spáchán myslivcem, neboť kdo především má k dispozici střelnou zbraň? Jsou to spíše výjimky, ale stávají se. Tak např. v případě odstřelu orla mořského v Meandrech Ploučnice u Hradčan v r.2003 bylo podáno trestní oznámení na neznámého pachatele. Ale protože vina nebyla nikomu prokázána, nemohl být nikdo potrestán. Jinak i na finanční postihy zákon pamatuje, takže při přistižení by pachatele čekala vysoká finanční pokuta. 


Druhá část rozhovoru je zde.


-------------------


RNDr. Miroslav Honců se narodil 12. května 1939 v Praze. Po maturitě na reálném gymnáziu v Nymburce (1956) studoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor biologie -chemie. Do Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě nastoupil v r. 1961. V letech 1965-1992 vykonával funkci Okresního konzervátora ochrany přírody. V roce 1984 ukončil postgraduální studium ochrany přírody na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, složil rigorosum a byl promován. Je členem několika vědeckých společností - entomologické, ornitologické a botanické. Napsal do dnešní doby něco přes sto odborných prací většinou s regionální tematikou o hmyzu, ptácích a rostlinách. Je členem stráže ochrany přírody Libereckého kraje pro oblast Českolipska. Závodně hraje šachy za šachový klub v České Lípě, je nositelem I. výkonnostní třídy. Žije v České Lípě.