Cestovat budeme vlakem, což představuje investici ve výši zhruba 130 korun. Ráno můžeme vyrazit například v 7,39 z České Lípy. Přestoupíme v Ústí nad Labem a v 9,11 jsme na startovní pozici.
Hned u nádraží objevíme červenou značku, která nás zavede k vodopádu na Mlýnském potoce. Trochu záleží na množství vody, jestli nás sedmimetrový sráz uspokojí.
Vrátíme se zpět do vsi, která na svých webových stránkách uvádí například toto: „Po osvobození v roce 1945 byl v obci ustanoven Místní národní výbor. Do následujícího roku také proběhl odsun německého obyvatelstva. Potom se již běh událostí konečně uklidnil a obec vstoupila do dalšího období rozvoje.“ Zajímalo by mě samozřejmě, jaký názor mají na rozvoj bývalí obyvatelé, ale jsme tu tentokrát jen jako turisté.
Nyní se vypravíme po zelené po levém břehu Labe. Čekají nás dvě vyhlídky, kvůli kterým především stojí za to výlet uskutečnit. První výhled je od tzv. Mlynářova kříže. Na čedičovém suku je vztyčen kovový kříž, od něhož můžeme obhlédnout nejen údolí naší největší řeky, ale i Milešovku, Kamýk či na nám mnohem bližší Sedlo. Druhá je u dubického kostela. Odtud zase dobře uvidíme Deblík a Varhošť.
Z Dubic půjdeme dále po žluté značce na vyhlídku Srbovu až k vlakové zastávce v Radejčicích či Dobkovičkách. Program nám možná zpestří všude přítomná prasata lačnící po bukvicích. Někdo možná ještě nikdy neviděl Jidášovo ucho. Zkrátka tahle zimně jarní příroda není vůbec fádní. Stačí se jen pořádně rozhlížet.
Do České Lípy se vrátíme přes Lovosice. Užijeme si tak projížďku napříč Českým středohořím od jihu.