„Myslíme si totiž, že tato řeka neodmyslitelně patří k našemu městu a měli bychom se o ni starat,“ popisuje ve svém dopise naší redakci Zdeněk Šmída, vedoucí oddílu.
„Mysleli jsme si, že to nebude nic těžkého, na první pohled se řeka až tak špinavá nezdála. Jak velké bylo naše překvapení a okamžité znechucení! Začínali jsme u mostu na Svárově, a než jsme se dostali ke stadionu, uběhly celé tři hodiny. Za tu dobu jsme z vody vytáhli deset malých i velkých pneumatik, několik kočárků, různé hadice, igelity, kapotu auta, záchodovou mísu, plastové lahve, jednu lavičku a jednu popelnici. Překvapením byl monitor a kopírka! U prádelen na nás čekala první lednička a cestou do Dubice přibyly další dvě.
Bylo to jako ve špatném filmu. Za Českou Lípou se totiž nepořádek hromadí, PET lahve, polystyren, ale bohužel i ty ledničky, které patří mezi nebezpečný odpad. Nechci ani pomyslet na odpad, který vidět není, který do řeky teče z různých továren nebo černých skládek. K večeru byli všichni fyzicky vyčerpaní, ale také překvapeni množstvím odpadu, který v řece končí. Všechno prostě najednou posbírat nešlo, přesto jsme měli dobrý pocit z toho, že jsme alespoň trochu řece pomohli.
Akci jsme koordinovali s českolipským Hnutím DUHA, které čistilo břehy proti proudu. Také oni si „pěkně užívali“, protože před Českou Lípou bylo hned několik doslova skládek, končících často přímo v řece. Děkuji dětem i rodičům za velké nasazení a boj proti říční skládce.
Vím, že i Ploučnici v létě vyhledávají vodáci, a umím si představit, co si asi o obyvatelích České Lípy myslí při pohledu na znečištěnou řeku a i proto se o podobnou akci pokusíme příští rok,“ končí svůj dopis Zdeněk Šmída.