Pár desítek metrů od náměstí za necelých dvacet milionů korun vyrostl park, který zřejmě široko daleko nemá obdoby. Už kvůli tomu, že řada měst prostory, kde by podobné oázy zeleně, vody, neobvyklých řešení mohly fungovat, rozprodává obchodním řetězcům a jiným subjektům.
Hned vedle parku je parkoviště, stejně tak se dá parkovat i na náměstí, takže pokud cestujeme vozidlem, nemusíme udělat mnoho kroků navíc. Z obou vlakových nádraží je to k našemu cíli takřka stejně daleko.
Svůj název park získal podle jezuitské hvězdárny, která byla součástí městského opevnění. Ve věži byl už v roce 1705 vybudován vyhlídkový pavilon. Parkán, který nyní park ohraničuje ze severovýchodní strany, byl původně zbořen při výstavbě nedalekého kulturního domu, aby byl později znovu vystavěn podle návrhu architekta Švancara. Údajně úplně nerespektuje historickou podobu. Ve hvězdárně samotné je restaurace.
Co nás v parku ještě zaujme? Asi nejvíce dvě biotopická jezírka, která zatím nejsou zarostlá řasami a zanesena odpadky, jako se to stává v některých jiných městech (třeba v České Lípě). Okrasnými rostlinami jsou osazeny i souše. Zavlažování je velkoryse automatické.
Lidé toužící po odpočinku zde naleznou dostatečné množství laviček, některé jsou tak zašité, že vybízejí k posezení tajné milence. Nechybějí umělecká díla z kamene, kovu i dřeva či funkční pítka. Odpočívat lze i aktivně - petanque, nakreslený panák na skákání, šachy. Celému prostoru dominuje dřevěné posezení s větrnou věží. V dolní části je i několik malých bludišť a hlavolamů. A další kavárna se zahrádkou.
Pokud budete Litoměřicemi projíždět v noci, pak se možná bude hodit informace, že celý prostor je nasvícen. Park je využíván i ke kulturním akcím, například v květnu zde proběhla část loutkového festivalu.
Jiný tip do Litoměřic naleznete třeba zde. Zde a zde máte nějaké kousky v okolí.