Z hlediska zákona jsou nejstarší městské památkové zóny, vyhlášené v České Lípě, Jablonném v Podještědí, Novém Boru a Kamenickém Šenově ve sbírce zákonů ministerstvem kultury v roce 1992. K nim se v roce 1996 připojila se svou památkovou zónou Dubá.
Hlavním důvodem vyhlášení historických částí těchto měst za památkové zóny by měla být snaha o zachování jejich kulturně-historických a urbanisticko-architektonických hodnot, tedy hodnot, které vytvářejí osobitost a neopakovatelnou historickou atmosféru daných měst. Uvedenými hodnotami jsou v tomto případě mj. historický půdorys města, skladba a vzhled zástavby i historické podzemní prostory, ale i povrch komunikací, panorama, konkrétní nemovité kulturní památky. Záměrem omezujících pravidel, která v těchto zónách platí pro stavební činnost, však není vytvořit skanzeny, ve kterých běžný život odumře, ale naopak skloubit potřeby dneška se zachováním všeho cenného.
Zájem měst o vyhlášení památkových zón je ale spíše motivován možností žádat o státní dotace na obnovu památkově chráněných staveb v těchto zónách. Podmínkou poskytnutí dotace je zpracovaný program regenerace památkové zóny a finanční spoluúčast vlastníka památky na její rekonstrukci. V letošním roce získala uvedená města přislíb na celkem 6,87 mil. Kč.
Česká Lípa použije 2,41 mil. Kč na rekonstrukci čp. 2 pro účely radnice, Jablonné v Podještědí by mělo rekonstruovat městské hradby (2 mil. Kč), Kamenický Šenov žádal celkem o 1,31 mil. na rekonstrukci sklářského muzea, empírového domu čp. 310, střechy a věžiček kostela, restaurování náhrobků a sochy sv. Anny a sv. Jana Nepomuckého. V Dubé se jedná o obnovu aleje a příspěvek na opravu krovu jednoho domu (350 tis. Kč) a v Novém Boru půjde 800 tis. Kč na rekonstrukci střechy a vitráží čp. 43.
Regenerace památkových zón se tak naplňuje spíše v jednotlivostech než v komplexním řešení. Ale i to je pokrokem proti dobám nedávno minulým, kdy byla historická jádra mnohde určena k vybydlení a následné panelové výstavbě.