Svižnost, s jakou minulý týden projednali a schválili poslanci novou výši příspěvků, které pobírají politické strany na svou činnost ze státního rozpočtu, vzbudila zaslouženou pozornost. Stalo se tak poté, co Ústavní soud zrušil paragrafy o financování politických stran jako neústavní, protože znevýhodňují malé strany.
Poslanci tedy využili možnosti, že se projednával zákon o státním dluhopisovém programu a návrh na výši příspěvků okamžitě přičlenili k němu. Toto neobvyklé řešení zdůvodňovali mj. tím, že než by proběhlo standardní projednávání, zůstaly by strany údajně bez peněz.
Změny, které schválila většina poslanců vyjma komunistů, kteří by chtěli financovat politické strany pouze podle počtu odevzdaných hlasů ve volbách, jsou následující:
- za 1 křeslo v parlamentu 900 tis. Kč (původně 1 mil.). Navýšení tohoto příspěvku, který byl od r. 1995 do září 2000 0,5 mil. Kč za rok, bylo zdůvodněno inflací.
- stálý příspěvek pro strany, které získaly ve volbách alespoň 3% - 6 mil., za každé další procento 2 mil. Kč (podle zrušených paragrafů pobíraly 3 - 5 mil. Kč pouze strany, které měly křeslo v parlamentu).
V nedělní diskusi na TV Premiéra uvedl Jan Kasal, předseda KDU-ČSL, že se de facto jedná o příspěvek umožňující činnost sekretariátů strany v každém okrese, s telefonem a jedním zaměstnancem s průměrným platem, tedy o příspěvek 40 mil. Kč na práci pro voliče.
O dalším financování politických stran - výši příspěvku za jeden odevzdaný hlas ve volbách - budou poslanci teprve jednat. Ze 30 Kč za hlas by měl být údajně zvýšen minim. na 90 Kč.
Zákon musí ještě schválit senát a podepsat prezident.
Na mailem zaslanou otázku i-novin: "Jak hodnotíte změny výše příspěvků na činnost politických stran obsažené v novele zákona o politických stranách, kterou schválila poslanecká sněmovna?" odpověděl senátor Miloslav Coufal (ČSSD) z Nového Boru.
"Já osobně jsem rozhodně proti."