Jedním z nejúspěšnějších sportů na Českolipsku je sportovní střelba. Mezi reprezentantky patří sestry Brabcové. Pro tentokrát jsme vyzpovídali mladší Karolínu (17). Studentka českolipského gymnázia a fanynka Matthewa Emmonse hájící barvy SSK Manušice je šestinásobnou mistryní ČR se již podívala na mistrovství Evropy i na Světový pohár juniorů.
Jak dlouho se již střelbě věnuješ a jak ses k ní dostala?
Dalo by se říct, že se střelbě věnuji celý svůj život. Přibližně v té době, kdy jsem se narodila, se začala věnovat střelbě moje sestra Aneta a já navštěvovala tréninky s ní. Sestru přivedl ke střílení náš taťka, protože on sám kdysi střílel brokovou disciplínu – trap. Svůj první závod s oporou jsem absolvovala ve čtyřech letech, ale opravdové střílení bez opory jsem započala v sedmi letech.
Co to znamená střílet s oporou?
Pokud k nám někdo přijde, že si chce vyzkoušet vystřelit z pušky nebo když se děti učí střílet, dostanou nejprve oporu. Opora může mít víceméně jakoukoli podobu, u nás používáme vycpané látkové válce. Na ty se zbraň položí a střelec nemusí váhu zbraně nést na své ruce. Když se naučí základy střílení, dostane střelecký kabát a speciální řemen, který mu pomůže v držení zbraně, ale váhu už nese on sám.
Zajímají tě zbraně jako takové?
Nejsem úplný fanoušek zbraní, pokud nejsou sportovní. Zkoušela jsem střílet pouze ze sportovních, ale i ze zbraní jiných kategorií, např. různých druhů pistolí, brokovnic apod.
Ve sportovní střelbě existuje velké množství zbraní a vzdáleností. Čemu se věnuješ ty?
V zimě střílím ze vzduchové pušky na 10 metrů a v létě z malorážky na 50 metrů.
Co střelba na poutích? Jsi schopná si vystřílet, cokoliv chceš?
Popravdě, střelbu na pouti jsem zkoušela pouze jednou a výsledky nenasvědčovaly tomu, že střílím sportovně. Takové zbraně ale mívají i jiná mířidla, než používáme my, a často bývají upraveny tak, aby byla pravděpodobnost trefení tyčky menší.
Podívala ses díky střelbě na nějaká zajímavá místa po světě?
To bych ani neřekla. Zatím se všechny mé mezinárodní závody konaly v Německu, Slovinsku nebo Chorvatsku. Spíše než na zajímavá místa po světě jsem se podívala na velmi zajímavé a hezké střelnice. V Německu jsem byla na střelnicích v Suhlu a v Mnichově a vždy jsem byla naprosto unešená. Jsou to obrovské komplexy, u nás je takový jen jeden, v Plzni. Takže každá cesta pro mě má nějaký přínos, i když nejedu zrovna daleko.
Jak často trénuješ?
Třikrát týdně.
Kolik vystřílíš měsíčně nábojů?
V zimní sezoně, kdy trénuji pouze vzduchovku, vystřílím asi 1 000 nábojů za měsíc. Během letní sezony, kdy trénuji jak vzduchovku, tak malorážku, vystřílím až 2 000 nábojů. Samozřejmě se to také odvíjí od počtu závodů a soustředění.
Stíháš kromě střelby i něco jiného?
Většinou, když zrovna nejsem na střelnici nebo ve škole, se snažím spíše relaxovat, věnuji se přátelům nebo rodině.
V Česku střelbu zpopularizovala především Kateřina Emmons a následně její manžel, který poněkud úsměvně střílel na terče soupeřů dokonce na dvou olympiádách. Stalo se ti někdy to samé?
Naštěstí mohu říct, že se mi to ještě nestalo, ale je opravdu mnoho takových střelců. Už několikrát se stalo, že se někdo trefil do terče mně.
Existuje ve střelbě i týmová soutěž?
Týmové soutěže se střílí na MČR, ME a MS, kdy se jedná o tříčlenné družstvo. Výsledky se sčítají ze základního závodu a poté je určeno pořadí. Na loňském vzduchovkovém ME byl představen nový typ týmové soutěže, tzv. mixy. Z každého státu je zvolen jeden muž a jedna žena, každý odstřílí 25 ran a poté osm nejlepších dvojic postupuje do finále, kde na základě dalších rozstřelů vzejde vítězný tým. Poté ještě existují speciální soutěže pro čtyř- až pětičlenná družstva, kdy jsou určeni střelci v týmu podle výkonnosti a vždy nastupuje proti sobě jednička proti jedničce atd. Ten kdo vyhraje, získá pro svůj tým bod, takže se výsledky jednotlivých členů družstva nesčítají; tyto soutěže se střílí převážně v Německu.
Jak zvládáš spojit školu a sport na vysoké úrovni?
Chodím do druhého ročníku na českolipském gymnáziu a není vždy jednoduché věnovat se sportu a zároveň se snažit mít dobré známky ve škole. Ale naštěstí mám ochotné učitele a spolužáky, kteří mi vždy poskytnou výpisky.
Jaké máš ve střelbě plány do budoucna, dá se s ní v Česku uživit?
Moc velké plány nemám. Dokud mě to bude bavit, budu střílet. Samozřejmě bych se ráda zúčastnila olympiády, ale to je ještě daleko. Uživit se střelbou asi dá, ale raději bych měla nějaké jistější povolání a střelbu měla jen jako možný přivýdělek.
Kolik řádově taková zbraň stojí?
Záleží na kvalitě. Taková kvalitní vzduchovka stojí cca 75 tisíc a u malorážky se to pohybuje kolem 100 tisíc, ale jsou i malorážky, které stojí 250 tisíc.
Baví tě sledovat střelbu v televizi, nebo jí máš dost z tréninků a závodů?
Ráda bych se podívala, ale v televizi se střelba bohužel moc nevysílá. Pokud ale střelbu dávají a já tam mám nějakého svého favorita, fandím u televize. Nebo se koukám na výsledky na internetu.
Chtěla bys něco vzkázat našim čtenářům?
Dělejte sport. Veďte děti ke sportu. Sport totiž není jen o dřině. Je především o zážitcích, plnění snů, poznávání nových lidí, věcí a překonávání sebe samotného. I kdyby to nemělo být na vrcholové úrovni.