Kdo ví, možná právě tenhle lehký kulomet vzor 26 použili v noci z 22. na 23. září 1938 obránci československé hranice, když dobývali zpět celnici na hraničním přechodu Wache mezi Dolní Světlou a Waltersdorfem, kterou den předtím přepadli a obsadili nacističtí ordneři z nedalekého Varnsdorfu. Patřil totiž v předválečné armádě k nejpoužívanějším automatickým zbraním a konstrukčně z něj vychází i legendární Bren, vyráběný za války ve zbrojovce v anglickém Enfieldu.
Akce proběhla úspěšně, nacistická bojůvka se ztrátami ustoupila zpět za hranice. Jenže součástí československého území celnice zůstala doslova už jen pár dní. Dovedeme si asi představit, s jakou hořkostí opouštěli toto území, které na základě takzvané Mnichovské dohody připadlo s celým pohraničím právě nacistickému Německu, členové Stráže obrany státu, kombinovaných jednotek, sestavených z vojáků, četníků, příslušníků policie a celní stráže.
Přesně 79 let po popisované události se v sobotu 23. září na hraničním přechodu už po čtrnácté sešli nečetní pamětníci a mnohem více jejich potomků, příbuzných, ale i lidí, které život do severních Čech přivál až dávno po válce. Všichni však přesvědčení, že je důležité nezapomínat na ty, pro něž vlastenectví nebylo prázdným slovem či dokonce klackem v politických strkanicích, ale kteří v případě potřeby byli přinést i oběti nejvyšší.
Velmi srozumitelně se ke skutečnému vlastenectví vyjádřil pan prezident Masaryk, zmínka k 80. výročí jeho úmrtí na vzpomínkové slanosti také zazněla, v Čapkových „Hovorech s TGM“, jejichž poslední část vznikala v době, kdy ohrožení Československa nacisty už bylo velmi reálné:
„Opravdová láska k národu je věc velmi krásná; u slušného a čestného člověka rozumí se sama sebou; proto o ní mnoho nemluví…Pravá láska chrání, přináší oběti - a hlavně pracuje…pouhé horování a rozčilování nestačí.“