Uranu je na trhu dostatek, těží se ve světě v neobydlených oblastech, tak proč si ničit krajinu, řekl dnes jeden z organizátorů protestů Josef Jadrný z občanského sdružení Naše Podještědí.
Chráněné ložiskové území uranu Osečná-Kotel vyhlásilo ministerstvo životního prostředí loni v dubnu. Podle odpůrců těžby ale protiprávně, protože nebyla uzavřena dohoda se samosprávou. "Rozkladová komise ministerstva nám teď dala za pravdu, nicméně řízení bude pokračovat, byť v omezeném rozsahu. "My ale usilujeme o to, aby byla ochrana ložiska zrušena a zásoby uranu, které tu v podzemí leží, aby stát odepsal," řekl Jadrný. Geologické podmínky v lokalitě jsou podle něho navíc tak náročné, že by dobývání prodražily. Těžba by také ohrozila důležité zásoby pitné vody, řekl.
V Podještědí se od konce 60. let uran těžil ve dvou lokalitách - v Hamru na Jezeře a ve Stráži pod Ralskem, vytěžilo se ho tam kolem 25.000 tun, což představovalo čtvrtinu produkce České republika. V zemi tam ale stále leží kolem 115.000 tun rudy a další ložiska jsou v Kotli, ale i v nedaleké Loužnici nebo Břevništi. V současné době se začíná mluvit o obnově těžby ve Stráži pod Ralskem. Celkem bylo od roku 1945 zjištěno v Česku 164 ložisek a dalších výskytů uranu, těžilo se v 66 lokalitách. Jediným místem nejen v Česku, ale i v celé střední Evropě, kde se uran v současné době ještě těží, je Rožná na Žďársku.
V chráněném ložisku Osečná - Kotel o rozloze 10,5 kilometru čtverečních leží podle odhadů kolem 20.000 tun rudy, což v současných cenách představuje přes 100 miliard korun. O tamní ložisko přitom nemá zájem jen Státní podnik Diamo. Loni požádala o povolení průzkumné těžby společnost Urania Mining spojená s australskou společností Uran Limited, která usiluje o průzkum čtyř ložisek uranu na Vysočině. "Zájem měli o průzkum v Kotli a nedaleké Loužnici, ministerstvo to ale odmítlo a Urania Mining se teď chce soudit," poznamenal Jadrný.
Odpůrci těžby uranu se nehodlají protestů vzdát. "Víme, že je to běh na dlouhou trať, ale rozhodně budeme pokračovat," řekl Jadrný. Obyvatelé turisticky atraktivní lokality odmítají podle něho jen přihlížet, jak se Podještědí mění v mrtvou krajinu. V nedaleké Stráži pod Ralskem zůstaly v podzemí po těžbě uranu čtyři miliony tun kyseliny sírové a dalších chemikálií. Podzemní jezero kyseliny se velikostí rovná Slapské přehradě. Sanace škod bude trvat 30 až 40 let a přijde na 50 miliard korun. Ani klasická těžba používaná v sousedním Hamru nebyla k přírodě právě šetrná. Podobné ničení krajiny chtějí obyvatelé Podještědí jednou provždy zastavit.