„Poplatníkem je držitel psa, kterým může být nejen osoba, která jej vlastní, ale i osoba jiná, která se k němu chová a nakládá s ním, jako by jej vlastnila. V praxi to znamená, že platební povinnost bude mít i osoba, která se o psa stará a zajišťuje péči spojenou s jeho životem,“ vysvětluje Ing. Libuše Kaletusová, vedoucí oddělení daní a poplatků finančního odboru na Městském úřadě Česká Lípa.
„Pro určení místní příslušnosti k vyměření poplatku ze psů není rozhodující, kde pes „pobývá“ nebo kde je pes chován, ale skutečnost, kde má držitel psa trvalý pobyt nebo sídlo,“ uvádí dále Ing. Libuše Kaletusová.
V obecně závazné vyhlášce Města Česká o místním poplatku ze psů je stanovena tzv. „ohlašovací povinnost“, na základě které je poplatník povinen sdělit údaje nebo skutečnosti nezbytné pro správu poplatku, aniž by k tomu byl správcem vyzván.
Předmětem poplatku je poté držení (chov) psa, který je starší tři měsíce. Věk psa je možno zjistit z rodokmenu, nebo na základě poplatníkem splněné ohlašovací povinnosti. Poplatku nepodléhají např. psi užívaní k doprovodu nebo k ochraně osob nevidomých, bezmocných a osob s těžkým zdravotním postižením. Širší osvobození je uvedeno v citované obecně závazné vyhlášce. Sazba poplatku dle zákona o místních poplatcích může být za jednoho psa stanovena od 100,- do 1000,- Kč ročně. U každého druhého a dalšího psa téhož držitele se pak může tato maximální výše sazby zvýšit až o 50%. Sazba poplatku je diferencovaná např. podle místa trvalého pobytu držitele psa (sídliště, rodinný dům), zda je poplatník poživatelem starobního či jiného důchodu.
„Pokud držitel psa prodá, daruje nebo pes uhyne, poplatková povinnost zaniká dnem, kdy nastala uvedená skutečnost,“ udává Ing. Libuše Kaletusová.
Poplatkový subjekt má povinnost tuto skutečnost nahlásit správci poplatku.