V menším měřítku můžete nalézt podobný kout naší země v okolí Pěnčína u Jablonce nad Nisou. Jeho „horní“ konec se tulí na úpatí Černostudničního hřebene, „dolní“ konec už zasahuje do chráněného území Maloskalska. Při procházení jeho vesnicemi vás bude téměř na každém kroku provázet z východní strany pohled na hradby Krkonoš, ze strany jižní uvidíte nezaměnitelný vrch Kozákova, dvě věže Trosek a na straně západní vás pozdraví vrch Ještědu v pozadí s Ralskem a vrchy Bezdězu.
Obec Pěnčín dnes tvoří sedm vesnic – Alšovice, Bratříkov, Dolní Černá Studnice, Huť, Jistebsko, Krásná a Pěnčín. V roce 1960 došlo ke sloučení vesnic do jednoho celku, obec má dnes přes 1700 obyvatel a leží na výměře 1335 ha. Ještě v nedávné době byla hlavní obživou obyvatel Pěnčína výroba skleněných perlí a jejich další zpracování a to ve velké míře po domácku. Dodnes ještě můžete ve vesnicích spatřit malé typické stavby, tzv. mačkárny skla. Podoba takovéto drikety je zahrnuta v obecním znaku.
V dnešní době rozvíjejícího se cestovního ruchu má Pěnčín v tomto směru co nabídnout. Dovolte, abychom vám tento poněkud opomíjený kout trochu přiblížili a upozornili vás na to, co zajímavého u nás můžete poznat.
Nejvýše položenou vesnicí Pěnčína je Dolní Černá Studnice. Má svůj zvláštní drsnější charakter, blížící se již podmínkám Jizerských hor. Pramení zde potok Žernovník, který při sestupu do údolí nabývá na síle a protéká Hutí a Bratříkovem. Dříve zde poháněl mlýnská kola či plnil nádrže v blízkosti sklářských provozoven. Svou pouť končí při vtoku do Jizery v Železném Brodě.
Z Dolní Černé Studnice krátkou asi 2 km dlouhou procházkou lze dojít na Horní Černou Studnici. Z rozhledny na jejím vrcholu je jeden z nejširších rozhledů. Po hřebenové turistické cestě dojdete na rozcestí „Berany“. Budete-li sledovat zelenou značku a sejdete vpravo po úbočí dolů, ještě před vstupem do Huti potkáte památník založení první sklářské hutě v roce 1558. Ta byla postavena v místech dnešní vesnické návsi, kde stojí kaple sv. Vojtěcha, postavená v roce 1694. Původní dřevěná stavba vyhořela a na jejím místě dnes stojí novější podoba , postavená v roce 1746. Obecní úřad Pěnčín usiluje o její opravu a obnovu.
Při výstupu z lesa od památníku uvidíte v protějším svahu siluetu kostela. Je to kostel sv. Josefa v Krásné. Již mnoho bylo napsáno o zázračném léčitelovi Janu Antonínovi Aleazarovi Kittelovi, Faustovi Jizerských hor, který zde žil v 18. století. Jeho odkaz – Kittelův dům, kostel, fara, morový sloup – je s úctou a citlivostí oživován.
Po načerpání sil pobytem v tomto ojedinělém, téměř magickém prostředí můžete sejít do Jistebska, vesnice, která neznatelně navazuje na Krásnou. Hned v blízkosti Kittelova domu a kostela stojí porcelánka, založená v roce 1852.
Při cestě z Jistebska do Pěnčína vás bude stále doprovázet pohled na západní část Krkonoš. Ve stráni se vyjímá kaplička, bývalé zastavení poutníků při procesí z „kraje“ do Hejnic. V Pěnčíně si jistě nenecháte ujít návštěvu Kozí farmy – svým rozsahem druhého největšího chovu v České republice. Součástí farmy je ukázka chovu drobného domácího zvířectva, poučná a poutavá hlavně pro děti. To, že v regionu Pěnčínska je chov koz není bez důvodu. Ve zdejším chudém kraji bylo u chalup chováno několik koz a v lepším případě i kravka jako určitá pojistka obživy pro období krizí, kdy sklo „nešlo“. Součástí areálu v Pěnčíně je turistické centrum. Zde můžete navštívit sklářské a zemědělské muzeum, interaktivní prodejnu skleněných perliček nebo využít vyhlídkový vláček, který projíždí vesničkami a vyjíždí až na Horní Černou Studnici . I méně zdatní turisté tak mohou poznat Pěnčínsko a jeho okolí.
Zbývají ještě dvě vesnice Pěnčína – Bratříkov a Alšovice. Od areálu Kozí farmy přes hlavní spojovací silnici Jablonec nad Nisou – Železný Brod vede modře značená turistická cesta zvaná Hamrštice. Je to bývalá obchodní spojka mezi Železným Brodem a Jabloncem nad Nisou. Opět obdarováni krásnými výhledy dojdete na Dupandu, patřící k Alšovicím. kam dříve vedla stará poutní cesta z Bratříkova-Štebrova směrem do Bzí. Tudy každou neděli a za každého počasí chodívali na mši svatou věřící z celého okolí, kterým jsme nyní pomyslně prošli. Po výstavbě kostela v Krásné a získání farnosti (zásluhou Kittela) již většina věřících navštěvovala kostel v Krásné, bývalém Schumburgu-později Šumburku.
Přejde-li se hlavní silnice z Alšovic do Železného Brodu, můžeme tuto poutní cestu projít a vystoupáním do protějšího svahu dojdete do Bratříkova. Zde při cestě do středu obce uvidíte před sebou opět vrch Černé Studnice, odkud jsme naše cestování po Pěnčínsku začali a vpravo na protějším svahu vyčnívající skály břidličného lomu. Lámání břidlice patřilo také k jedné z možností obživy zdejšího lidu a dodnes se v tomto lomu těží. Ostatní opuštěné lomy jsou zatopené a jsou zcela zvláštním úkazem zdejšího kraje. Ve středu Bratříkova je jeden z nejdříve postavených pomníků prezidenta T.G.Masaryka, památná lípa jejíž věk se odhaduje na 300 let a zajímavá usedlost Trnka s barokním sousoším.
Prošli jste s námi pomyslně Pěnčínsko. Věřte, že ani při skutečné procházce třeba pouze částí, která vás nejvíce zaujala, nebudete mít pocit, že jste promarnili čas a že se rádi vrátíte projít zbývající části. Rádi vás uvítáme.
Zve Januška Smolková, kronikářka Pěnčína, a Jiří Langer