To proto, aby byla stále na očích a nic se jí nestalo, řekla dnes ČTK starostka obce Jana Janoušková.
"V létě ji budeme konzervovat hydrofobním nátěrem, který by ji měl ochránit před vlivy počasí," dodala. Socha je z pískovce a velmi nepříznivě na ni působí povětrnostní klimatické podmínky.
Podle Jany Lysé z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových činila účetní hodnota sochy 300.000 korun. "V minulosti připadla státu jako součást zámku v Horní Polici, jehož vlastníkem byl dříve František Josef I.," řekla. Počátkem 70. let minulého století byla socha z areálu zámku převezena do Okresního vlastivědného muzea v České Lípě, později stála několik let na soukromém pozemku v Jestřebí. V roce 1999 byla zrestaurována a vrátila se zpět do Horní Police. Zámek získala obec zpátky již v roce 1997, nyní požádala stát ještě o převod sochy.
Zámek, dvoukřídlá dvoupatrová budova postavená kolem roku 1684, se nachází ve středu obce u řeky Ploučnice. V přízemí jsou valené klenby, památka má i rozsáhlé podsklepení. Zámek nikdy nesloužil panstvu k trvalému bydlení, ale jen k občasnému pobytu nebo jako správní budova pro úřednictvo a duchovní. Po válce se změnil ve sklad nábytku, který se nehodil novým osídlencům. Bývala v něm i škola a po roce 1949 v něm začalo hospodařit zemědělské družstvo. Zámecký sál s parketami, krbem a honosnými lustry se přeměnil v přepychových kravín.
"V současné době je využitá jen pětina objektu, je tam chov koní, truhlárna a několik nouzových kanceláří," upřesnila starostka. Kraj podle ní zařadil památku mezi brownfield - tedy pozemky nebo objekty, které nejsou efektivně využívány, jsou zanedbané a v řadě případů i kontaminované. Nemovitost nelze využít bez revitalizace.
Horní Police chce získat v letošním roce z evropských fondů prostředky na nejzákladnější opravy střechy a krovu, přijít mají alespoň na dva miliony korun. Ve špatném stavu jsou také dřevěné konstrukce a statika zdí. Obec by chtěla, aby objekt sloužil agroturistice.
V Libereckém kraji vytipovali odborníci celkem 364 podobných nevyužitých objektů. Nejvíce jich je právě na Českolipsku a Novoborsku, řada jich je ale i ve Frýdlantském výběžku.