"Kraj se uzavřel do sebe a šel málo naproti obcím," uvedl turnovský starosta a předseda Svazu obcí Libereckého kraje (SOLK) Milan Hejduk (nezávislý).
Podle něj kraj řešil především svoje problémy s nemocnicemi nebo s libereckou vědeckou knihovnou a na pomoc obcím mu už nezbývalo dost času.
"Čekal jsem to ale ještě horší. Kraj neměl téměř nic a systém, nutný pro svou práci, si musel teprve vybudovat," upozornil Hejduk. SOLK sdružuje přes 80 obcí, kde žije více než 85 procent obyvatel Libereckého kraje.
Hejtman Pavel Pavlík (ODS) uznal Hejdukovu výtku, že se kraj soustředil hlavně na řešení svých obtíží. "Nic jiného nám ale nezbývalo. Co jsme převzali jako majetek od státu, to byla příšernost," řekl Pavlík.
Místostarostce Hrádku nad Nisou Hedvice Zimmermannové (Sdružení Hrádek potřebuje změny) na kraji nejvíce vadil nezájem o hlasy z obcí k důležitým problémům.
"Úředníci rozhodovali od stolu a vůbec se neptali na názor na věci, které ovlivňovaly život u nás," řekla Zimmermannová.
Jako příklad uvedla vytváření sítě záchranné služby a lékařských pohotovostí. Obyvatelům pohraničního města hrozilo zhoršení zdravotní péče v naléhavých případech. Kraj chtěl totiž zřídit záchrannou službu až v Jablonném v Podještědí.
"Stálo nás hodně úsilí, abychom kraj přesvědčili, že sanitky záchranné služby by k nám jely neúnosně dlouho. A přineslo to hodně velkých emocí," uvedla Zimmermannová.
Podle ní se kraj často choval stejně jako státní správa a obcím pouze nařizoval, místo aby jim pomáhal.
Starosta Okrouhlé a předseda Mikroregionu Novoborsko Jiří Vosecký během minulých čtyř let kromě jiného nepochopil, proč kraj včas neprobral s obcemi letošní sloučení léčeben dlouhodobě nemocných v Jablonném v Podještědí a v Novém Boru s českolipskou nemocnici. Kvůli protestům nakonec krajské zastupitelstvo hlasování o sloučení odložilo, aby k němu mohly říci své i obce.
"Obce by často chtěly mluvit úplně do všeho, ačkoliv jejich i naše kompetence jsou rozdílné," řekl Pavlík.
V budoucnu by si hejtman přál lepší spolupráci. Nechce však, aby kraj dělal obcím protektora a hrál pro ně podobně jako v minulosti okresní úřady roli jakési berličky.
Starosta Rovenska pod Troskami Pavel Koldovský (nezávislý) viděl největší potíže ve spolupráci kraje s malými obcemi. "Starostové jsou tam většinou obyčejní lidé. Potřebovali co nejvíc užitečných údajů, ale často se jen báli, co na ně kraj vymyslí a čím je zavalí," konstatoval Koldovský.
Setkal se dokonce s případy, kdy kraj po obcích něco chtěl, ale chyběly mu pravomoci.
"Obce mají i své povinnosti. Pokud je ale krajský úřad zatěžoval, tak především nezbytným výkonem státní správy," prohlásil Pavlík.
Obce však kraj pouze nekritizují. Koldovský oceňuje ochotu úředníků, Zimmermannová úspěšnost řady jednání mezi Hrádkem a krajem.
"Například u náměstkyně hejtmana pro sociální věci Ireny Benešové a nebo náměstkyně pro školství Evy Bartoňové jsme se setkávali se vstřícností," podotkla Zimmermannová.