Můžeme si na konkrétním příkladu ukázat, že se Václav Klaus mýlí, že mandát občanských sdružení bývá i silnější než mandát takzvaně řádně zvolených politiků, ať už těch parlamentních nebo místních.
Kamenickošenovské občanské sdružení Sonow, které s podporou dalších organizací bojuje proti projektu naddimenzovaného a nevhodně umístěného parkoviště pod Panskou skálou, ohlásilo, že pod příslušnou petici se už podepsalo přes 2 500 lidí. Z toho 741 je přímo ze Šenova. Je to 18,6 % ze všech místních. Protože se ale podepisovali jen dospělí, tedy potenciální voliči, jde vlastně o 23% občanů Kamenického Šenova, skoro o čtvrtinu.
Porovnejme si ta čísla s výsledky posledních řádných komunálních voleb v roce 2002. Těch se v této obci zúčastnilo 1474 občanů (45,5%), z nichž na 450 dalo hlasy nejsilnější, vítězné straně. To je ovšem neporovnatelně méně, než počet Šenováků podepsaných pod peticí. Mandát občanských sdružení v kauze parkoviště je ale silnější nejen počtem hlasů, nýbrž také tím, že byl podpořen veřejně. Každý signatář napsal své jméno i adresu. A podobně by zřejmě vyzněla taková porovnání v řadě dalších případů.
Pamětníci si jistě ještě vzpomenou, kolik lidí podepsalo třeba petici proti ničení kopce Tlustec necitlivou těžbou kamene. Nověji lze doložit, jak mnoho občanů podpořilo protestní akce občanských sdružení proti záměru vést novou rychlostní komunikaci R 35 tak, že by rozpůlila a nenapravitelně poškodila proslulý a turisticky mimořádně oblíbený Český ráj.
Mimochodem, právě ten poslední příklad (a vlastně i kauza Tlustec nebo třeba záležitost s vedením vysokého napětí přes Lužické hory) také ukazuje, jak nemoudré je stavět proti sobě dobrovolná občanská sdružení a oficiálně volenou samosprávu. Jedni i druzí totiž dobře vědí, že společně jsou silnější a spíše dosáhnou úspěchu. Hájí tak nejen ohrožené památky, přírodu a krajinu a mnoho dalších důležitých konkrétních hodnot, ale také základní principy demokracie, k nimž patří i co nejširší a aktivní účast občanů na rozhodování o veřejných záležitostech.