K vlakovému nádraží jsem dorazil právě včas. Příznivci pravice zrovna dostávali instrukce od svých nesvalnatých a nepotetovaných vůdců. Mají si schovat nevhodné nápisy a nemají vykřikovat hesla. Mají počítat s tím, že policie je natáčí a má mezi nimi mnoho tajných. Taky bere zajatce.
Poté se dav vydal do ulic. Za rohem před něj nastoupili těžkooděnci, kdyby snad někdo z občanů chtěl bránit této mírumilovné demonstraci v průchodu jejich městem. Hesla moc originální nebyla: Cikáni do práce, Čechy Čechům, Přidejte se k nám či Stop černému rasismu. Šel jsem chvilku s čumily po chodníku, poté poprosil domorodce, jestli bych si mohl průvod natočit z okna jeho vilky. Ptal jsem se, jestli v průvodu je někdo z Boru. No, ano, obě demonstrace měly společné to, že vlastně vůbec neměli nic společného s Borem. Borané byli jen zneužití a návštěvy z Prahy a jiných měst pro ně byli maximálně víkendovou atrakcí.
Takže hurá do finále na náměstí, kde už nedočkavě čeká velký malý mluvka Tomáš Vandas. Bez svalů, bez bombera, bez kérek a s pleškou, kterou mu zařídila příroda. Předpokládal jsem, že bude hladce oholen, v bílé košili a bude říkat spoustu věcí, které chceme slyšet. Mýlil jsem se? Vydržte!