Dnes je 24. 11. 2024
svátek má Emílie

Z deníčku babči Lipči (9)

Milan Bárta a majka obecná. Dárek od MUDr. Záruby. Prsa a ňadra. Další mord v České Lípě. O tomto všem (nejenom) je můj dnešní deníček.

Lidičky, je neděle. Venku velice sychravo, zima. Na květen až moc nevlídné počasí. Nevím, nevím, zda vás zahřeju. Budu se snažit. Jinak doporučuji groček. Bobík by raději rumíček bez vody. To znám! Groček ocenil. Zda by nebyl ještě jeden? To tak. Rumík mám do koblih. Hrdlo si jím prolévat nebude.

Minule jsem si oprávněně posteskla. Nebyla jsem v upoutávce. Byla obava, aby babča Lipča počtem čtenářů netrumfla Karla H. Pan šéfredaktor se pochlapil. K důchodu mně přilepšil bonboniérou. Višně v čokoládě. Ty mám nejraději. Slíbil nápravu. Opět budu na upoutávce. Slib splnil. Ovšem jak?! Od takového vzdělance a pedagoga, sportovce a literáta, bych čekala trochu úcty. Holoubek se však pěkně vybarvil. V upoutávce jsem celý týden byla – vedle nahého zadku Karla H. Ten měl průjem. Co se tím naznačuje? Jen počkej, zajíčku Milane! Majku obecnou (Meloeprascarabeus) na Tebe! Já se konkurence nebojím. Jedno zda Milan, Karel, Honza…

Pan doktor Záruba mně udělal radost. Napsal příjemný komentář. Povzbudil. Mě a Bobíka pozval na bezplatné ošetření chrupu. Využili jsme městskou dopravu. Máme to zdarma. MUDr. Zárubu jsme na Holém vrchu navštívili. Mile nás přivítal, nabídl křeslo. Ošetření bylo mimořádně krátké. U třetích zubů to tak bývá. Pan doktor má vlastní. Pro útěchu nám daroval reklamní ústní vodu. Prohodili jsme něco milých slov o Andželíně Jolie. Díky ní se naplnila mamocentra. Určitě k radosti MUDr. Hany Čerbákové, primářky radiodiagnostického oddělení českolipské nemocnice. Právě ona má hlavní zásluhu na vzniku a rozvoji zdejšího mamocentra. Na jeho skvělé pověsti, na prevenci a účinné osvětě. Mnohé ženy se konečně začaly více věnovat svému zdraví. Vždyť ňadra jsou ozdobou žen. Krátké a včasné vyšetření může zachránit život. Sama jsem vyšetření absolvovala opakovaně. Říká se, že samochvála smrdí. Mužská část čtenářů snad však uzná, že můj Bobík má slušnou motivaci. A to Mistr Atila raději drobek mých vnad ubral. Prý bych se nevešla do obrázku. Švagr Luďa měl zase nějaké připomínky. Sám má prsa, že by měl nosit podprsenku nebo si na letišti půjčit dva padáky. Doporučila jsem mu, aby do mamocentra taky zašel. Nechápal, že muži můžou mít stejné problémy. Zajímavé. Hodně chlapů je v tomto znalostmi nepolíbeno.

Česká Lípa se nechtěně opět dostala do centra pozornosti médií. Další vražda. Brutální. Příjemná paní, 57 let. Znala jsem ji osobně. Spolužačka mého syna na základní škole. Mnohdy si s Bobíkem říkáme, zda by nemělo platit „život za život“. Nechtěně i chtěně zahlcují média naši politici. Vskutku bez odpočinku. Prezident Zeman si podle ministra Schwarzenberga neplní ústavní povinnosti. Sám car Miloš nepříjemně překvapuje vlastní nedávné oddané. Pan kníže Karel snad již nikoho. Premiér Nečas a ministr Kalousek se vzájemně ztrapňují. Hlavně však sami sebe. V rozkladu je městská vláda v Praze. Kmotři a kmotry bojují o koryta. Jako ta prasata nemají nikdy dost. Prase se nažere a dá alespoň na chvíli pokoj. Mnozí politici žerou nonstop. A nezadusí se. Bohužel. S Bobíkem jsme také zaznamenali zápach, který se dnem a nocí táhl Českou Lípou. Podle někoho z polí, podle jiných z prasečáků. Já jsem přesvědčená, že to nejvíce táhne z Prahy. Smrad z politiků, kteří tak obětavě usilují o krásnou a šťastnou budoucnost „svého“ lidu…

Předchozí odstavec byl neradostný. Proto vám všem, lidičky moji, přeji vše dobré, hlavně ve zdraví a s úsměvem. Příště se těšte (mimo jiné) na moji procházku s Bobíkem, Luďou, krávou a volem. Kolem škol, bankomatu i jinde. Dostane se také na sport!

S láskou vaše babča Lipča