V rámci volebního běsnění uveřejňujeme čtyři vyjádření k podpoře jednoho z kandidátů na prezidenta ČR.
Zkazil by mi večírek Zeman, nebo Schwarzenberg?
Mostecká uhelná, Kalousek, Šlouf a mnohé další. Problém všech těchto ať už skutečných, nebo smyšlených prohřešků a kauz je ten, že je lze těžko dokázat. Na každý argument se najde protiargument. Zejména pan Zeman dokáže poměrně sugestivně (je však otázkou, zda i pravdivě) jakékoliv podezření vyvrátit a smést ze stolu. Na obranu pana Schwarzenberga zase vystupují známé osobnosti, historikové atd. Co nám tedy k posouzení obou kandidátů zůstává?
Pokusil jsem se zamyslet nad otázkou, koho z obou pánů bych si pozval domů na návštěvu, kdybych byl světový politik. Řekněme na menší setkání s přáteli a známými. Pomineme skutečnost, že se jedná o známé osobnosti, což je samo o sobě činí atraktivní a budeme se zabývat pouze tím, co stojí mimo tento fakt. Tedy jejich vystupování a společenské chování. Tak totiž budou ve velké míře uvažovat významné osobnosti celého světa, až budou rozmýšlet, zda budoucího českého prezidenta k sobě pozvat.
Oba znám pouze z televizní obrazovky. A řeknu to na rovinu, měl bych z pana Zemana trochu strach. Věřím, že s ním musí být skvělá diskuse na různá témata - zejména co se týče ekonomie a filozofie. V této oblasti by v rovině teoretických znalostí asi pana Schwarzenberga překonal.
Možná by se mu povedlo i pár veselých bonmotů k pobavení společnosti (otázka je, zda by dokázal takto perlit i v cizích jazycích, k čemuž je třeba opravdu každodenní kontakt s tím kterým jazykem, což všichni známe i z vlastní zkušenosti). Na druhou stranu bych se celou dobu bál - co když začne někoho poučovat, nebo někoho zesměšňovat před ostatními hosty? Co když zase pronese nějaký nevkusný sexistický vtip, čímž urazí dámy? Co když si ve svém pocitu nadřazenosti zapálí i v nekuřáckém obývacím pokoji? Co když - až odejde - si všichni oddychnou?
Takové obavy z pana Schwarzenberga nemám. Naopak, věřil bych, že všechny hosty okouzlí svým bezprostředním smyslem pro humor, nekonfliktním stylem diskuse - i když přistihne člověka při neznalosti, neuráží jej. A není to tím, že by se jednalo o neškodného staříka, který si nedokáže dupnout a chce být s každým zadobře. On naopak umí své názory prosadit. Dělá to však, aniž by kohokoliv zostudil. A to je obrovský rozdíl. Navíc by se v takové mezinárodní společnosti obklopující každého státníka pohyboval jako ryba ve vodě, a to nejen díky svému jazykovému vybavení. A já - jakožto onen státník - bych nemusel mít o průběh večírku strach.
Ondřej Homola
Dlouho jsem váhal, zda mám vůbec odpovídat. Davová hysterie, masovost a soupisy věrných jednoho a druhého jsou mi naprosto protivné a nejsem ani velkým příznivcem anket a žebříčků. Nebýt bezprecedentního křiváctví Zemanova týmu, tj. osočování manželky protikandidáta, a neuvěřitelného fízlování, které půvabně nazval exministr Rusnok "sníženou mírou empatie", nechal bych si svou volbu pro sebe. Volit budu Karla Schwarzenberga. Rozhoupav se tedy k odpovědi, dodám ještě, že nejsem příznivcem přímé volby, v našem systému mi to přijde jako roubovat višeň na ořešák, a že v předminulé volbě jsem si velmi přál na Hrad Petra Pitharta. Stojí za povšimnutí, s jakou noblesou odešel z politiky on, a jak odchází Václav Klaus.
Tomáš Vlček
Říká naprosto jasně, co si myslí. Jeho životní příběh mě zaujal natolik, že jsem ani o jiném kandidátovi vlastně neuvažoval. Kromě Vladimíra, který byl opravdu vidět. Bonmoty pana Zemana mě nudí, zatímco Karel mě dokáže rozesmát. :) Já jsem prostě Havlovec a Karlovec...
PS: A ať to dopadne jakkoliv, hlavně že už skončí ta mediální masírka, protože se děsím toho, že na mě vyskočí jeden z nich i z lednice.
Rudolf Živec
Ve volbě prezidenta mám jasno.
Jednomyslně se přikláním k podpoře a volbě Karla Schwarzenberga. Velmi obdivuji jeho statečnost a ochotu udělat něco pro naši zemi. Je pro mě zárukou poctivého člověka s morálním kreditem, člověka, který svým postavením a rodinnými kořeny může vrátit úctu a důvěru v prezidentský úřad. Vážím si toho, že je ochoten věnovat naší republice své bohaté životní zkušenosti, své jazykové dispozice, svůj diplomatický um. Ve světě je uznávanou a respektovanou osobou a nikdy se neváhá vyjádřit i k nepříjemným tématům pravdivě a na rovinu.
Často se mu vyčítá, že není pravým Čechem, jaká, že má občanství a kolik že žil let v zahraničí, ale to je jedna z jeho největších devíz. On se totiž může na naší zemi podívat v mnohem širším kontextu a svou zkušenost bezesporu využít v její prospěch.
Vidím v něm člověka, který dokáže navázat na práci prezidenta Václava Havla a je jedinou osobností, která může vrátit naší republice důstojnost, úctu a respekt.
Martin Prokeš
Komentáře