Pamatuji se na svého kamaráda a spolužáka, který provázel na zámku v Ratibořicích, jehož někdejší paní, kněžna Zaháňská je nám známá z Babičky od Boženy Němcové. Prohlídku zpravidla začínával slovy: „Je třeba, si hned na začátku detabuizovat dějiny, a proto Vám říkám, že kněžna Zaháňská byla konkubínou hned několika evropských diplomatů a babička Boženy Němcové k smrti neměla ráda děti.“
Na tato slova jsem si vzpomněl v posledních měsících hned několikrát. Jméno českého romantického básníka Karla Hynka Máchy se, zejména s letošním dvoustým výročím narození, skloňuje stále častěji. Mácha básník, Mácha romantik, Mácha, který dal jméno našemu kraji, máchovské nokturno, Mácha na známce. Dvojník Karla Hynka Máchy byl patronem letošního majálesu i muzejní noci v České Lípě.
Je až těžké vnímat jeho postavu bez patosu, který jeho jméno provází. Často máme tendenci heroizovat a zkrášlovat osudy našich velikánů do té míry, že nám uniká historická realita. K myšlenkovému světu Karla Hynka Máchy ale máme ojedinělý historický pramen, jímž jsou básníkovy autobiografické texty. Nejvíce destruoval mýtus Máchy romantika jeho šifrovaný deník z roku 1835, který popisuje intimní vztah s Lori Šomkovou. Byl rozluštěn až ve dvacátém století. Úplný text však s ohledem na Máchovský kult zveřejněn nebyl, což ve třicátých letech vyvolalo veliké rozhořčení v řadách českých surrealistů.
Kým ale byl opravdu Mácha? Prý egocentrickým maniakem, který nevydržel mezi lidmi, asociál uchylující se do světa minulosti, podle některých dokonce pankáč, zvrhlík a pornograf. Bylo by špatné nectít Máchovo básnické i prozaické dílo. Na druhou stranu je chybou i vytváření kultu osobnosti, který zastírá Máchu jako člověka. V roce 2007 byl šifrovaný deník Karla Hynka Máchy vydán knižně v plném znění. Snad je na čase poznat toho, jehož stopy nás v krajině provází. Detabuizujme mýty, hledejme člověka.
