Z hlediska historicko-politického se můžeme na centrální zdroje dívat jako na nutnou součást hromadné bytové výstavby panelových sídlišť, které měly sloužit jako hromadné a relativně levné ubytovny pro zázemí nově budovaných průmyslových zón. Počátky historie panelové výstavby se datují již na počátek 20. století, kdy Tomáš Alva Edison (1847-1931) jako první nechal touto technologií vystavět v USA sídliště s několika desítkami většinou dělnických domků. U nás došlo k největšímu rozmachu této technologie výstavby po 2. světové válce a zejména po únoru 1948, kdy u nás došlo ke znárodnění stavebnictví. K největšímu rozmachu panelové výstavby bytových domů došlo v 60. a 70. letech 20. století. Panelové domy většinou neměly vlastní zdroje tepla (v té době se topilo převážně uhlím, a tak to mělo své opodstatnění) a byly napojeny na centrální zdroje, u kterých většinou vysoký komín měl emise ze spalování pevných paliv účinně rozptýlit po co nejširším okolí.
Konkrétně v České Lípě byla panelová sídliště včetně centrálního zdroje vybudována za účelem zázemí pro nově vznikající Uranový průmysl s centrem ve Stráži p.R. v 60.a 70. letech. Česká Lípa měla do konce 2. světové války cca 12 tis. obyvatel, z nichž většina byla německé národnosti a byla po válce odsunuta do Německa. Vybudováním sídlišť prudce vzrostl počet obyvatel na dnešních necelých 40 tisíc. Jen sídliště Špičák má cca 10 tis. obyvatel.
Z hlediska ekonomického jsou hlavní hybnou silou vnější tlaky kolem cen paliv, kdy centrální zdroj má kombinovaný zdroj paliva (zemní plyn a topný olej). Vývoj cen na světových trzích ovlivňuje zejména celkový zvyšující se počet obyvatel planety. Mezi lety 2000 a 2050 se předpokládá nárůst počtu z 6,1 na 8,9 miliard. Zvyšující se počet obyvatel ovlivňuje rostoucí spotřebu paliv (v poslední době ovlivňují rostoucí spotřebu převážně Čína a Indie). Plyn i topný olej patří mezi neobnovitelné zdroje, tzn. jejich zásoby s rostoucí spotřebou budou klesat. Tyto faktory vedou k zákonitému růstu cen těchto paliv na světových trzích. Konkrétně v České Lípě došlo od 20.6. 2005, kdy se cena za 1 GJ pohybovala cca 402,3 Kč + 5 % DPH, k nárůstu ceny tepla k 1.5. 2008 na 556,6 Kč/GJ + 9 % DPH (k nárůstu DPH došlo od 1.1.2008 v rámci daňové reformy ODS). Další nárůst ceny se očekává ještě v tomto roce. Nezanedbatelným ekonomickým vlivem je vlastní způsob provozování centrálního zdroje a celkový technický stav centrálního zdroje a rozvodů tepla. Ideálním stavem by byla samozřejmě skutečnost, kdyby centrální zdroj měl lepší ekonomické parametry než provozování individuálního zdroje, ale jak už to v životě chodí, tak pravý opak je pravdou. I přes výše uvedené negativní skutečnosti je tento zdroj, vlastněný ještě stále z 65 % městem (město dále plně vlastní rozvody tepla), ziskový (cca 18 mil Kč po zdanění). Na zastupitelstvu města dne 28.5. 2008 byl těsnou většinou 13 hlasů ODS, KSČM, SNK ED a US DEU odsouhlasen prodej ČLT, a.s., 59,99 % akcií ČLT ,a.s., a 100 % rozvodů minoritnímu vlastníkovi MVV Energie CZ s.r.o. Na ZM dne 25.6. 2008 byl učiněn neúspěšný pokus o revokaci usnesení ZM ze dne 28.5.2008. Hlavním důvodem nesouhlasu ČSSD, opozice (SZ, UPS), 1 zastupitele za KSČM a 1 zastupitele za ODS je uspěchanost tohoto kroku (původně se měl odsouhlasit pouze odprodej rozvodů ČLT,a.s., při zachování majoritního podílu města), nízká cena - cca 220 mil Kč, za kterou by se měl prodej uskutečnit (minimálně o cca 100 mil Kč pod tržní cenou) a nesmyslnost prodeje 59,99 % akcií.
Z hlediska sociálního se jeví prodej centrálního zdroje tepla jako problematický krok, a to z několika důvodů:
a) na centrální zdroj je napojena většina obyvatel města (cca 70 %),
b) cena tepla a teplé vody u obyvatelstva napojeného na centrální zdroj již v současné době tvoří podstatnou část nákladů na bydlení,
c) v případě prodeje společnosti město již nebude mít prakticky žádný vliv na další rozvoj společnosti a nebude moc ovlivnit ani marži, která je ovlivnitelnou součástí ceny tepla, a veškerý zisk půjde ve prospěch MVV.
Vedení města by se tímto krokem zbavilo odpovědnosti za budoucí vývoj této společnosti, i když předpokládané sociální dopady tohoto kroku by byly vysoké. Domnívám se, že v této situaci je řada na občanech tohoto města, kteří byli opomenuti při projednávání tak závažného kroku, což podle mého nepředstavuje příliš demokratický postoj. Tzv. zastupitelská demokracie má svá úskalí a v některých případech, jak na lokální, tak na celostátní úrovni, by se měli mít možnost vyjádřit i občané, protože období 4 let do voleb je někdy až příliš dlouhá doba. Právě projekt OSN „Zdravé město“, ke kterému se Česká Lípa také přihlásila, má jako jeden z hlavních principů „projednávat důležité záležitosti dopředu s občany“. Podle mého je prodej centrálního zdroje tepla velmi důležitou záležitostí pro většinu obyvatel města a tento princip zde měl být uplatněn. Je na občanech, aby se k tomuto problému vyjádřili, protože pasivní přijímání některých opatření, jako tomu bylo např. v případě odmítnutí bezplatného převzetí sídliště Sever do vlastnictví města se nevyplácí a vrací se jako bumerang především dotčeným občanům.
Ing. Petr Máška