Zastavil jsem zde za svůj život třikrát.
Poprvé, to jsem ještě jezdil za budoucí ženou na kole desítky kilometrů jen proto, abychom se spolu vykoupali na dubické jedničce. Motorest fungoval, rychta byla na spadnutí a v Dubici se dalo koupat bez toho, že by člověka obtěžoval zelený sliz.
Podruhé, když otevřeli dnes "lustrovaný" hostinec a já se syny právě urážel jejich rekordní pěší štreku mezi Doksy a Lípou. Dali jsme si celí prokřehlí polévku a zase šlapali dál.
Potřetí teď. Bylo chladno na zahrádku, a tak jsem zakotvil uvnitř. Atmosféra mě trochu zklamala. Zvenčí jsem byl naladěn na staročeský zážitek. Mezi dřevěnými stoly s modrobíle kostkovanými ubrusy a klenutými stropy viselo plátno, na němž několik štamgastů sledovalo vítězství Sparty v ligovém zápasu. Kdyby ta Sparta aspoň prohrála! Na stolech připravené mandličky, kterých jsem se ale bál dotknout, abych je, já držgrešle, nemusel platit. Číšník také zřejmě nebyl nadšen, když jsem zuřivě listoval jídelním lístkem a pak si objednal kávu a vineu.
No jo, je to tak, dnes nebude hodnocení piva ani jídla. Ale aspoň o cenách a nabídce se zmínit mohu. Hrají si zde na lepší restauraci. Desítka Staropramen je ještě za rozumných patnáct korun (zřejmě úlitba Jestřebským). Za stejné množství dvanáctky téže značky dá zákazník kaček dvacet pět. Kdo zajde s dětmi a objedná jim něco z trojkombinace Cola, Fanta, Sprite, zaplatí těžko uvěřitelných 21 korun. Mé Latte macchiato stálo přijatelných dvacet čtyři korun a bylo normální. A jídla? Polévky stojí od 34 Kč (česnečka se šunkou, sýrem a pečenými kousky chleba) po 44 Kč (fazolačka s čabajkou v bochníčku). Být už tou vyšší střední, dopřál bych si něco z nabídky specialit z hovězí svíčkové. (Většinou 249 Kč za 300 gramů masa - ale v jídelním lístku je jasně napsáno, že nám rádi připraví dvousetgramovou porci steaků - proboha, tolik masa jsem snědl naposledy, když táta na zahradě opékal prase). Specialitky z vepřové panenky vyjdou na 145 korun (200 g).
Je mi jasné, že jsem vás ošidil o přesné informace o chuti jídel. Na usmířenou přidám jeden důležitý postřeh o toaletách. Jsou na dvorku, stylově, skvěle. Vybaveny jsou vším, co si člověk může od záchodu na začátku 21. století přát. Jen jedno jim chybělo - klíč. Chtěl jsem se na chvíli posadit po tom celodenním shonu a najednou zírám, že dveře nejdou zajistit, zamknout, ba nohou podržet, protože ani má dlouhá dolní končetina na ně z mísy nedosáhla.
Shrnutí: respektuji, že Rychta fakt stála peníze a opravdu se povedla, ale atmosféra uvnitř, to není úplně ono. Večer je to možná lepší: příjemné posezení ve dvou. Uprostřed sparťanských gólů mi fakt nebylo nejlépe. Navíc ve mně byl neustále vzbuzován pocit, že jsem jaksi navíc, že málo utrácím, a tak bych měl jít raději o dům dál.
Hodnocení (jako ve škole)
Nabídka: 2
Pivo: neklasifikováno
Jídlo: neklasifikováno
Obsluha: 3
Záchod: 1
Celková atmosféra: 2 -
Průměr: 2,12
Restaurace navštívena 27. srpna 2004