Odpůrce těžby v lokalitě Osečná - Kotel rozhodnutí ministerstva nijak nepřekvapilo. Nic to ale nemění na faktu, že lokalita je dál chráněným ložiskovým územím a obce i její obyvatelé budou dál všemi prostředky bojovat proti těžbě uranu, která jim hrozí, řekl Josef Jadrný z občanského sdružení Naše Podještědí
Podle ministerstva s otevíráním nových uranových ložisek nepočítá platná surovinová politika, všechny dotčené obce jsou zásadně proti a případná těžba by mohla mít velmi negativní dopady na životní prostředí v dotčených lokalitách. Urania Mining podala proti rozhodnutí rozklad. Není to přitom první podobný záměr firmy v Česku. Urania Mining je spojená s autralskou společností Uran Limited, která usiluje o průzkum čtyř ložisek uranu na Vysočině. Před rokem se také snažila vstoupit do Státního podniku Diamo, který provozuje jediný český uranový důl v Rožné. Vše zatím bez úspěchu.
"Platná surovinová politika říká zcela jasně, že těžba uranu v ČR má skončit, nikoli se rozšiřovat. S útlumem, nikoli rozvojem, těžby uranu jednoznačně počítá i platná energetická politika státu. Proto nelze ospravedlnit zásah, který by případná těžba uranu znamenala pro život lidí v dotčených oblastech i pro tamní životní prostředí. Fakt, že je ložisko chráněno jako tzv. chráněné ložiskové území nikomu právo těžit nedává," uvedl v tiskové zprávě ministr životního prostředí Martin Bursík.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman však při nedávné návštěvě ve Stráži pod Ralskem novinářům řekl, že uran v této oblasti v zemi nezůstane. "Každá země disponuje nějakým bohatstvím, někdo má ropu, někdo diamanty, my máme uran. Je to velké bohatství a jeho těžbu nelze do budoucna vyloučit, to by bylo nezodpovědné," řekl ČTK Říman. Těžit se ale podle něho bude moderními metodami a nikoli chemickou cestou, která devastuje přírodu, jako v minulosti. Podle generálního ředitele Diama Jiřího Ježe se obnovení těžby v Ralsku dá předpokládat do 20 let. V zemi tam podle odhadů leží 115.000 tun rudy, což v současných cenách představuje 400 až 500 miliard korun. Později se má těžit i v Osečné.
Chráněné ložiskové území Osečná - Kotel vyhlásilo MŽP na žádost státního podniku Diamo na konci dubna. Na území 10,5 kilometru čtverečních leží podle odhadu kolem 20.000 tun rudy, což představuje v současných cenách kolem 120 miliard korun. "Vyhlášení chráněného ložiskového území je fakticky povinností ministerstva podle horního zákona. V řízení se ale nerozhoduje o tom, zda ochranu ložiska vyhlásit, ale pouze o podmínkách jeho ochrany," uvedl náměstek ministra životního prostředí František Pelc. Podle ministerstva stát tímto způsobem brání tomu, aby ložiska nerostných surovin někdo nemohl ilegálně vytěžit či jiným způsobem znehodnotit. Vyhlášením chráněného ložiskového území nikomu nevzniká žádný nárok na těžbu v budoucnu. Veškerá případná těžba by musela projít povolovacím řízením za účasti obcí.
Informace o vyhlášení chráněného ložiskového území obce i ekology v dubnu rozhořčila, podle horního zákona totiž neměli možnost se řízení zúčastnit. Ochrana ložiska je podle nich prvním krokem k těžbě uranu. Pro obce Český Dub, Osečná, Světlá pod Ještědem a Janův Důl to navíc znamená stavební uzávěru. Podle horního zákona z roku 1988 každý, kdo by chtěl stavět či jen rekonstruovat, musí žádat o souhlas Diamo, bez ohledu na to, že objekt či pozemek vlastní. Obce se proto od začátku proti záměru bránily, obávají se, že to zastaví rozvoj regionu, který je oblíbeným cílem turistů. V sobotu mimo jiné pořádají odpůrci těžby další protestní pochod. Na happeningu budou účastníci bourat těžební věž a pálit horní zákon.
V Česku bylo od roku 1945 zjištěno 164 ložisek a dalších výskytů uranu, těžilo se v 66 ložiscích. Poslední uranový důl funguje v Rožné na Žďársku. Ložisko Osečná - Kotel objevily průzkumy Diama už v 60. letech minulého století. O prohlášení ložiska ale požádalo Diamo teprve loni, důvodem byla rostoucí cena uranu, ta v poslední době vzrostla na sedminásobek. V Libereckém kraji se od konce 60. let dobýval uran nedaleko Osečné v Hamru na Jezeře a Stráži pod Ralskem. Ve Stráži používalo Diamo k těžbě kyselinu sírovou, jež katastrofálně poničila přírodu. Odstraňování škod tady potrvá 30 až 40 let a přijde na 40 miliard korun. V Hamru se těžilo klasickou hlubinnou metodou. V obou lokalitách v první polovině 90. let Diamo těžbu uranu zastavilo.