Zatímco běžně je výběr značně omezený a na sváteční tabuli skončí nejvýše pět druhů, dnes jich nalezl houbař v Hamru na Jezeře na Českolipsku čtyřikrát více. Podle Peldy jde o ojedinělý úkaz, který se nejméně půl století neobjevil.
"Věděl jsem o řadě z nich, měl jsem je předem připravené, ale s takovou rozmanitostí jsem nepočítal," svěřil se mykolog.
Nejvíce ho prý potěšil jediný zástupce hřibovitých hub - klouzek obecný, který byl navíc zcela zdravý a bez poškození. Houbař našel i dvě kila masité voňavé hlívy ústřičné, protože mu však manželka zakázala po nekonečné sezoně další houby nosit domů, rozdal je přátelům na guláš.
V lese čekalo na Peldu také ucho jidášovo, takzvaná černá čínská houba nebo krásná penízovka sametonohá, jejíž tmavě hnědá noha připomíná srst krtka.
"Té ani mráz nevadí, je to pravá zimní houba," vysvětlil.
Sesbíral i desítky kusů čirůvky fialové, dvoubarevné a zelánky. Do košíku uložil také šťavnatku pomrazku, šťavnatku modřínovou a žampion, všechno prý skončí v polévce. Radost mu udělala i strmělka mlženka.
"Není to nic na smaženici, při vaření totiž páchne, ale naložená v octu je skvostná," poznamenal.
Mezi jeho úlovky na výstavu nechybělo ani pár prašivek - třeba různé druhy třepenitky, které jsou buď jedovaté nebo nejedlé. V prosinci jsou ale stejnou raritou jako jedlé houby. Pelda sbírá houby celý rok, co nestihne sám sníst, naloží, usuší, zamrazí a pak rozdá. "Všechno se nedá koupit za peníze a takový vlastnoručně připravený dárek udělá docela jinou radost," podotkl.