Na další přednášce Vlastivědného spolku Českolipska nám ing. Petr Polakovič představil osudy tří bratrů Hubertových ze Skalice u České Lípy, dalších krajanů, kteří se před 200 lety rozhodli odcestovat do Brazílie.
Ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích se nachází složka, která obsahuje dopis Antona Huberta a 12 listů korespondence Augustina Huberta s tehdejšími úřady. Odhaluje nám příběh tří bratrů, kteří se v 1. polovině 19. století rozhodli opustit náš region a odjet do Brazílie. Dopis napsal Anton Hubert Augustinovi v roce 1822. V něm jej zve na delší pobyt do jeho bydliště v Brazílii u města Una. Anton, narozený 17. srpna 1756, byl na počátku 19. století obchodníkem se sklem. V roce 1807 získal pas s platností na tři roky, a v té době odcestoval, zřejmě i s dcerami Therezií a Rosálií z Čech. Zda stihl ještě s platným pasem odjet jako obchodník se sklem do hlavního města Brazílie, či zda tak učinil později nelegálně, není ze záznamů jasné. V každém případě získal velké pozemky v okolí ve státě Bahia u města Una, z jejichž výnosů velmi zbohatl. V dopise adresovaném Augustinovi píše, že zde úspěšně hospodaří se svým bratrem Jákobem. Na základě tohoto dopisu se Augustin rozhodl odjet s početnou rodinou za bratry. 22. května 1822 napsal vrchnosti v Horní Libchavě žádost s názvem Zemský souhlas k cestě do řečené Bahie, včetně manželky a 9 dětí. V ní žádá o povolení vycestovat s rodinou do Brazílie. Zdůvodňuje ji tím, že tam žijí jeho bratři Anton a Jakob, kteří tam jsou zavedení a vlastní velké plantáže. On sám chce odejít proto, aby příbuzné navštívil, vydělal si peníze a splatil dluh na svém hospodářství. Nemá v úmyslu emigrovat, po několika letech se chce do vlasti vrátit.
Touto žádostí spustil úřední proces, jehož vyřizování trvalo téměř půl roku. Úřady se začaly zajímat, proč tu nežije Anton, když měl povolení na tři roky, a jak odešel Jakob? Úředníky zajímalo, zda Anton získal další povolení či jednal nelegálně, kdy odcestoval Jakob a kdy mu byl vydán pas. Dopisy putující půl roku mezi Litoměřicemi, Sloupem v Čechách, Horní Libchavou, Polevskem a Novým Borem nakonec odhalily nelegální jednání obou bratrů – Anton měl povolení pouze na 3 roky, Jakob s manželkou Therezií a třemi dětmi Franzem, Theresií a Rosálií odjeli bez povolení asi v roce 1819, kdy prodali dům na Polevsku. I jeho lákal do daleké země bratr a nabídl mu práci na plantážích.
Augustin nakonec povolení nedostal, úřady mu neuvěřily, že by se chtěl vrátit, a nelegálně odjet s tak početnou rodinou neměl odvahu. Možná si tím zachránil život. Na farmě nejstaršího bratra Antona se podle záznamu ve skalické kronice odehrála velká tragédie:
„Kolem roku 1780 žila na selské usedlosti č. 141 rodina Hubertova. Měli dva syny Antona a Jakoba. Anton žil již několik let v Portugalsku jako obchodník firmy Hanel a Comp., která měla filiálku v Lisabonu a Oporto. Jakob vlastnil v Schönfeldu (Krásné pole) u Arnultovic bělidlo, které po čilé korespondenci s bratrem a na jeho radu, prodal. Nyní se odstěhoval za bratrem do Portugalska.
Z Portugalska odjeli oba bratři s rodinami lodí do Ameriky. Na ostrově Unna v Tichém oceánu (sic!), nedaleko jihoamerického pobřeží, zakoupili obrovský pozemek a žili tam z bohatých výnosů z plantáží. Mnoho let nebylo o nich nic slyšet. Ale jednoho dne došla do vlasti zpráva, že bratři Hubertovi byli i se svými rodinami ostrovany zabiti a jejich osady zničeny.“
Zda je tento záznam pravdivý, to se snaží pan Polakovič zjistit. Pomáhá mu Dr. Marcelo Diaz, profesor z University UDESC, který se o osídlování z počátku 19. století začal zajímat. Snaží se např. vypátrat, jakým způsobem získávali imigranti velké rozlohy pozemků, zda nákupem či převodem, a od koho: od tamních úředníků nebo přímo od krále?
Zjistit konkrétně, co se odehrálo na farmě Hubertových, to je velká badatelská výzva pro oba: v brazilských archivech se toho dochovalo velmi málo. Kam zmizeli bratři Hubertovi? A byly tam i jejich dcery? V té době už byly provdané za Brazilce a Rozálie si vzala Němce Fuchce. Pan Polakovič se dopátral k potomkům Fuchsových, kteří vlastní ve městě Una penzion, ale Ti byli z jeho vyprávění spíše překvapení, o historii svého rodu nevěděli nic.
Na další přednášce Vlastivědného spolku Českolipska nám Jan Rucz seznámí se životem svaté Zdislavy z Lemberku. Jaká byla doba, ve které žila? Kdo byli její rodiče a manžel, a jaké byly osudy jejich dětí? To je jenom několik otázek, na které nám Jan Rucz odpoví. Přednáška začíná v sobotu 12. března 2022 ve 14 hodin ve Ville Hrdlička.