Dne 12. března jsme v rámci Vlastivědného spolku Českolipska vyslechli ve Ville Hrdlička přednášku pana Jana Rucze o svaté Zdislavě a její rodině.
Zdislava z Lemberka žila před osmi sty lety v době, kdy českému království vládl Václav I. V přemyslovských službách působil také pan Přibyslav, brněnský kastelán a purkrabí hradu Veveří. Vlastnil statky na jižní Moravě kolem Brna a Znojma, rozlehlejší pak v oblasti Českomoravské vysočiny, kde založil patrně obec Křižanov. Sídlil v Brně, kde žil se svojí ženou Sibylou, dvorní dámou Kunhuty, manželky krále Václava I. Manželé, bohatí, vzdělaní a silně věřící, podporovali řády johanitů, minoritů, cisterciáků a dominikánů. Ke zbožnosti, charitě a pomoci potřebným vedli i svoje děti. Nejstarší z nich byla Zdislava, narozena po roce 1220. Ona a její dvě sestry žily v harmonické rodině ve víře v Boha. V Brně se zřejmě v roce 1240 konala i svatba mladičké Zdislavy a Havla z rodu Markvarticů. I on sloužil králi Václavu I., později Přemyslu Otakaru II. Vlastnil statky v severních Čechách, kam si také mladou nevěstu odvezl. Zde nedaleko Jablonného, kde žili, založil hrad tehdy zvaný Lewenberc. V nedalekém Jablonném začal stavět farní kostel sv. Kříže, kostel sv. Vavřince s klášterem pro dominikány, a zřejmě i špitál. Havel se Zdislavou vedli spokojený rodinný život, narodily se jim čtyři děti. Havel byl rytíř, jehož vystupování bývalo rázné i drsné, ke svojí ženě však choval úctu a nebránil ji v její dobročinnosti, naopak ji podporoval. Zdislava byla vzorná matka, která svým dětem poskytovala lásku a bezpečí. V době nepřítomnosti svého muže se dokázala postarat o provoz hospodářství a při válečných taženích poskytovala azyl uprchlíkům. Rozdávala almužny chudým, nebála se navštěvovat nemocné, kterým poskytovala pohlazení a slova útěchy, a některé dokázala i zázračně vyléčit, jak se tom dočteme v kronice tak řečeného Dalimila:
„Pět mrtvých boží mocí vzkřísila, mnoha slepým zrak vrátila, chromých a malomocných mnoho uzdravila a nad jinými ubohými veliké divy činila.“
Zdislava, krásná mladá žena, dokázala být racionální až rázná, ale také milá a nápomocná. Už za jejího života ji lidé ctili a milovali. Starost o rodinu i hospodářství a dobročinnost ji velmi vyčerpávala, onemocněla v mladém věku a nemoci zřejmě v roce 1252 podlehla. Oplakávala ji pozůstalá rodina, poddaní a zejména dominikáni.
Zdislava, i když je to už 800 let, co rozdávala radost svým blízkým, poskytovala azyl utečencům, pohlazením a slovy útěchy těšila nemocné a některé i zázrakem uzdravila, nebyla nikdy zapomenuta. I v tak mladém věku to musela být silná osobnost, když se o ní v průběhu času vyvinul tak silný kult osobnosti, který setrvává dodnes. Jejím jménem byly pojmenovány zvony, kostely, kaple, charitativní domy a další instituce. Stala se inspirací malířům, sochařům i sklářům, bylo o ní napsáno několik knih, hymnů a opusů, vesmírem putuje planetka s jejím jménem. Její relikvie jsou v mnoha zemích světa. Je patronkou rodiny, dominikánského řádu, litoměřické diecéze, Libereckého kraje a českého národa. Lidé ji brzy po její smrti považovali za svatou, i když to trvalo necelých 750 let, než byla svatořečená. Uctívají ji věřící různých vyznání, a dokonce i ateisté, což je zcela výjimečné. Jejím zázračným schopnostem lidé věří dodnes. Nemocní navštěvují baziliku sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí a v knize proseb žádají o pomoc. Při modlitbě u jejího hrobu cítí její pohlazení, a mnozí svoje uzdravení přičítají tomuto poutu.
Svatou Zdislavu uctíval i historik Ladislav Smejkal. Z úcty k ní použil její jméno v názvu své poslední knihy. Fotografickou publikaci Vladimíra Štěpánského s texty Ladislava Smejkala Krajem svaté Zdislavy Vám Vlastivědný spolek Českolipska představí tuto sobotu 26. března ve Ville Hrdlička od 15.00 hodin.