V září tohoto roku uplynulo deset let od úmrtí význačné českolipské kulturní osobnosti devadesátých let Bohumila Malotína. Při této příležitosti uspořádal Klub přátel muzea do sobotního odpoledne posunuté hudební matiné.
Bohumil Malotín se narodil roku 1927 do selského rodu v obci Barchůvek na Novobydžovsku. Nejprve studoval veterinární fakultu v Brně, ale nakonec v něm zvítězila láska k hudbě a především k violoncellu, na které přešel poté, co se odmalička věnoval hře na housle. Studoval u věhlasného českého violoncellisty Miloše Sádla.
Českolipsko, jak řekl během vzpomínkového odpoledne historik Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě Ladislav Smejkal, je velice bohaté na kulturní osobnosti, jejichž význam přesahuje hranice regionu. Některé z těchto osobností se na Českolipsku narodily, jiným kraj učaroval a postupně je adoptoval. To je i případ Bohumila Malotína, který se se svou ženou Miriam na samém počátku devadesátých let usídlil na tvrzi ve Volfarticích, kterou postupně zrekonstruovali a pořádali zde jazyková sympozia a jiná kulturní setkání.
Během odpoledne zazněl i milý hudební doprovod, který zajistili houslista David Singer a violoncellista Ivan Lukačina. Bohumil Malotín nebyl ale jen muzikantem, nýbrž člověkem nesmírného kulturního přehledu. Sám se učil hebrejsky či řecky a v době svých studií v Brně se setkal i s jazykem a kulturou Lužických Srbů. Proto se dal na studia této kultury, sbíral jazykové učebnice a tištěná periodika psaná v tomto pomalu zanikajícím jazyku. Jeho filologický zájem byl směřován ale i ke kultuře Kašubů, kteří v minulosti obývali prostor mezi Vislou a Labem, nebo k rodnému bydžovskému kraji, o jehož nářečí napsal pojednání.
Velkým koníčkem Bohumila Malotína bylo i sbírání starých tisků. Krátce před svým odchodem usilovně přemýšlel, komu by měl svěřit vzácná díla, která sbíral celý život. Nakonec se rozhodl je odkázat českolipskému muzeu. Mezi díly, která tak rozšířila možnou základnu poznání muzejní veřejnosti, nechybělo druhé vydání Bible Kralické z roku 1613, Bible Severýnova z roku 1537 či jen o málo mladší Mattioliho herbář.
V odkazu Bohumila Malotína dnes pokračuje jeho manželka Miriam Malotínová, která podle svých slov drží volfartickou tvrz pohromadě díky pomoci místních občanských sdružení, Za jejich přispění zde dále probíhají aktivity, jejichž počátek vzešel právě z iniciativy Bohumila Malotína.
