Je to jako znovuzrození, které pracující člověk potřebuje po dlouhém dni za PC, kdy se strnule zabývá virtuálním světem obrazovky. Je to čirá pohybová a zároveň relaxační metoda, jak si harmonizovat ve vlastním těle energii. Je to brána k vlastnímu zklidnění a očistě těla, které potřebuje vypnout a sladit se s přirozenou podstatou, kterou jsme obdrželi od Přírody, Univerza nebo, chcete-li, od Stvořitele života. O čem to vlastně mluvím? O čchikung jógové lekci, která se pravidelně koná každý středeční podvečer v prostorách mimoňského centra pro seniory vedle Zmrzlinárny Ralsko. 90minut vedených sympatickou lektorkou Zlatou Menzovou přináší do lokálních pohybových aktivit mnoho nového, je to v první řadě příjemně vedenou dynamiku cvičení, opakování pohybových úkonů, čímž dochází v organismu k zapamatování a zvyšování kapacity ohebnosti celého těla, pokud člověk kurz navštěvuje poctivě každý týden.
O čchikungu se v první řadě dočteme jako o starověkem čínském umění pro zdraví a dlouhověkost, které kdysi dávno vytvořili taoisté. Stejně jako jóga využívá účinků meditace, dechových a pohybových cvičení k vyrovnání toku energie neboli čchi a posílení svalů. Ve spojení této energie a cvičení, kung, dostáváme cvičení, která posilují duševní i tělesné zdraví. V Číně se praktikují už tisíce let. Je chvályhodné a více než sympatické, že ho konečně můžeme pocítit i v naší lokalitě.
Osobně nestíhám chodit pravidelně, ale každou lekci si užívám. Při své třetí účasti se snažím vnímat posloupnost jednotlivých cviků. Hýbeme velice pomalu pouze hlavou doprava a doleva a opačnou rukou se přidržujeme. Jdu na hranici bolesti, ale na co dávám vždy pozor, je dýchání. Neustále soustředění na dech zahání myšlenky, které se okamžitě vyrojí, když se člověk zaměřuje na něco nového tělesného. Vědomý dech mě zde vrací k soustředění a ke správnému pohybu. Jako by se pak ten pohyb a dech sladily v jedno. Přichází sestava Osm kusů brokátu, kterou Zlata prokládá jógovými ásanami, u kterých se mění nádech a výdech na pouze nosem. Znám to dobře z kundalini jógy; v čchikungových sestavách se ale vydechuje ústy. Vytlačíme všechno napětí, všechno, co člověk nechce.
Propocuji sice pořádně triko, ale soustředím se na další pohyby, na jejich pomalost a soudržnost dýchání. Mezi jednotlivými cviky si člověk harmonizuje energii tím, že roztáhne ruce dlaněmi nahoru, zvedne je a „stahne si“ energii k sobě. Jde o principy Jin a Jang, které se energeticky doplňují, když čerpáme energii z jednotlivých cviků. Číňané odedávna věří, že vesmír je tvořen dvěma protikladnými silami Jin a Jang, které se musejí vzájemně vyrovnávat. Zase mi myšlenky zabloudí k práci nebo k rodině, ale snažím se vrátit vědomým dechem zpět a pečlivě dělat další prohýbání. Pomalu ztrácím pojem o čase, což je nejlepší, co se může stát u každé činnosti, když se do ní člověk opravdu ponoří. Jin a Jang nádherně působí, když si vědomě roztahuji ruce a zase dávám k sobě naproti. Velice pomalu. A dnes jsem poprvé cítil to jemné chvění. Je to skoro jako v kultovní duchovní knize Celestýnské proroctví od Jamese Redfielda, kde šlo o vnímání energie kolem nás.
Čchikung velmi příjemně očisťuje. Nerozproudí energii tolik jako kundalini jóga, ale autenticky očisťuje celé tělo. U některých pozic to upřímně nedávám. Postoj Bílého jeřába, kdy musím stát na jedné noze a druhou mít skrčenou s patou položenou na stehně, je jedním z nejnáročnějších prvků. Ale je to výzva, na které bych mohl pracovat i doma. Vždyť kdo umí pracovat dennodenně s rovnováhou svého těla? Nejde pak i o rovnováhu vnitřní? Vše je spojené. A jde se opět na ásany, na klasickou svíčku, kterou jakžtakž zvládám, možná díky dětství, kdy jsme ji cvičili s nebožtíkem tátou. Vždycky si na něj při tomhle vzpomenu. Už tenkrát v 80. letech cvičil doma hathajógu, a to byla všude ve světě ještě v plenkách. Například vleže dát nohy za hlavu a téměř se dotknout země. Zastříhat nohama jako nůžkami. Zlata dále provádí další „brokátové kusy“, které následně střídají jógová „kočka“ nebo „střecha světa“. Není čas na nějaké dlouhé pauzy, na to se tady nehraje, ale vše plyne přirozeně, a to i díky jemné hudbě v podání reprodukovaného zpěvu Snatam Kaur, jedné z nejsilnějších současných duchovních vokalistek. Posvátné zpěvy, kde často používá pro nás velmi exotický sanskrt, jen něžně hladí duši při všech pohybových aktivitách.
Relaxace přichází až v závěru, čirá meditace na dech se snoubí s harmonickou hudbou, a i když uplyne třeba 10minut, mám pocit, že to bylo strašně rychlé! Vědomí času se i zde stírá. Možná že je dobře, že časy dlouhých statických meditací, se kterými se kdysi hojně popularizoval duchovní prvek života, se proměnily v moderní pojetí, které je založenou na aktivním fyzickém modelu. Jen si ale vše zapamatovat! Jde o to se uvolnit, zazívat si, klouby zapraskají. Vydýchat přebytečné napětí a „uklidit si v sobě“. Při jedné z relaxací jsme měli odevzdat tíhu tělesné schránky do Země. Cítil jsem, jak mě vše přebytečné opouští a spojuji se se zemskou energií. Uzemnil jsem se, ale dávalo mi to smysl.
Zdejší čchikungové lekce možná tolik nejdou do duchovní hloubky jako kundalini jóga, kde se zpívají mantry a kríjové sestavy postihují ještě širší řadu aspektů lidského organismu, ale pro celkovou tělesnou rovnováhu jsou při důsledném opakování něčím výjimečným. Blahodárný účinek pak cítím jako balzám, ze kterého se ještě dá čerpat po zbytek dne, a i v dnech dalších. Kéž by si toto člověk dokázal dopřát častěji!