Otevřený dopis poslancům PS PČR k problematice státní maturitní zkoušky se zvláštním přihlédnutím ke strukturované písemné práci z českého jazyka
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,
v nejbližší době budete rozhodovat o termínu realizace státních maturitních zkoušek. Na toto závažné rozhodnutí bude mít vliv jistě více faktorů, o nichž se v posledních týdnech diskutuje v médiích, ve školách a nad nimiž se jistě velice pečlivě zamýšlíte i Vy.
Nebudu zde opakovat argumenty, které byly uváděny v několika peticích. Závažné a konkrétní připomínky vycházející z názorů pedagogické veřejnosti již zazněly přímo na půdě Poslanecké sněmovny, a to například ve vystoupení ministryně školství paní Dany Kuchtové 20. března tohoto roku či v prohlášení pana Waltera Bartoše při témže projednávání.
Cílem tohoto otevřeného dopisu je uvést další skutečnost, která by k Vašemu konečnému rozhodnutí mohla přispět. Touto skutečností je podoba strukturované písemné práce z českého jazyka, jedné ze tří součástí společné části státní maturitní zkoušky z tohoto předmětu.
V minulém týdnu byla tato písemná práce zadána žákům škol, které se přihlásily do projektu Maturity nanečisto 2007. Strukturovaná písemná práce byla zadávána poprvé.
Na základě pečlivého prostudování zadání této práce a metodického materiálu pro hodnocení jednotlivých úloh s plnou odpovědností prohlašuji, že současnou podobu této části maturitní zkoušky nelze při nejlepší vůli označit za připravenou. Své přesvědčení opírám o tyto argumenty:
1. Ve strukturované písemné práci se objevují nedostatky v zadání, a to takového charakteru, že se zadání dostává do rozporu s kritérii hodnocení.
2. V některých případech je přinejmenším diskutabilní, co (jaká znalost či kompetence) se testuje – není tedy naplněn požadavek jednoznačnosti, který by měl být v případě takto závažné práce samozřejmostí.
3. Strukturovaná písemná práce postrádá vyváženost v hodnocení jednotlivých oblastí.
4. Proškolení učitelů českého jazyka k hodnocení strukturované písemné práce bylo provedeno pozdě (ve většině krajů v únoru tohoto roku) a připomínky účastníků školení tudíž nemohly být v této verzi zohledněny. Ověření této pilotní verze není tedy dostačující.
5. Nelze proto předpokládat, že případná „ostrá“ verze by byla bez chyb, riziko je příliš velké.
Konkrétní připomínky ke strukturované písemné práci uvádím jako přílohu tohoto dopisu. Jde o připomínky věcné, založené na dlouholeté pedagogické zkušenosti. Zde uvádím pouze obecné závěry, které z nich vyplývají:
Takto zadaná strukturovaná písemná práce nemůže zjistit skutečné jazykové kompetence maturantů. Forma zadání není dostatečně jednoznačná a přesná, chybí např. přesné definování jednotlivých úkolů vzhledem ke kritériím hodnocení, zdůraznění klíčových slov.
Zkouška je primárně zaměřena spíše na zjišťování nedostatků, pouze v omezené míře umožňuje studentům uplatnit jazykové schopnosti a kreativitu.
Požadavky jsou z hlediska výstupní úrovně maturantů diskutabilní.
V takovéto podobě by rozhodně neměla být součástí státem garantované maturitní zkoušky.
Z výše uvedených důvodů jsme se na naší škole rozhodli strukturovanou písemnou práci neopravovat, tato práce by totiž neměla žádný smysl.
Podle mých informací k podobným závěrům došli učitelé i na dalších školách a jsem přesvědčena, že jejich vyjádření na sebe nenechají dlouho čekat. Domnívám se, že výše uvedené skutečnosti – společně s dalšími oprávněnými připomínkami ke stavu připravenosti státních maturitních zkoušek – více než přesvědčivě vypovídají o tom, že státní maturity rozhodně nejsou připravené a ověřené natolik, aby mohly být realizovány již v roce 2008. Naopak by bylo velmi potřebné, aby testy společné části státní maturitní zkoušky byly znovu a důkladně ověřeny nezávislými odborníky, zejména z hlediska validity a též vyváženosti jednotlivých testů. Pokud by tedy měly být skutečně použity. S pozdravem
Helena Paszeková
učitelka českého jazyka a literatury, předsedkyně předmětové komise českého jazyka Gymnázium Česká Lípa Žitavská 2969
Při projednání tohoto otevřeného dopisu v předmětové komisi českého jazyka vyjádřili souhlasné stanovisko i ostatní vyučující. Jmenovitě se připojují zejména učitelé, kteří prošli školením hodnotitelů, a též vyučující předmaturitních ročníků: Michal Kosina, Lenka Česenková, Zuzana Rozsypalová, Miroslav Kučaba, Alena Mayová.<?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" />
Na vědomí:
- paní Dana Kuchtová, ministryně školství tělovýchovy a mládeže ČR
- paní Iva Kabeláčová, ředitelka Centra pro zjišťování výsledků ve vzdělávání
- pan František Brož, předmětový koordinátor
- Mladá fronta Dnes, liberecká redakce
Příloha
Připomínky k podobě strukturované písemné práce z českého jazyka zadané v rámci projektu Maturity nanečisto 2007
Úloha č. 1
Oblast hodnocení 1
• Odečtení bodu za neuvedení nadpisu zprávy – velmi diskutabilní, neboť není uvedeno v zadání – takto se testuje spíše „zapomnětlivost“ žáků = neověřuje se žádná konkrétní kompetence
Oblast hodnocení 3
• Kritérium hodnocení „šíře slovní zásoby“ – toto je u zadaného útvaru diskutabilní, žák je omezen samotným útvarem = spíše nevhodné kritérium
Oblast hodnocení 4
• Poznámka o slově „žízniv“ je nadbytečná – tento tvar není tvaroslovnou chybou, nepatří do této oblasti hodnocení a zároveň je již zahrnut v oblasti 1 (bod b) – objektivita) = zdvojení hodnotícího kritéria v návodu k hodnocení, nepřesné, zavádějící
Úloha č.2
Oblast hodnocení 2
• V zadání není požadavek na uvedení rysů daného funkčního stylu = zásadní nedostatek v zadání
• Požadované rysy by bylo velmi vhodné konkretizovat – funkce, jazykové prostředky syntaktické prostředky… tím spíše, že v hodnocení jsou preferovány funkční rysy – viz body a), b) = nedostatečně konkrétní zadání vzhledem k hodnocení
• Problematické uvádění automatizovaných a aktualizovaných výrazů, zejména u aktualizace jsou uváděny výrazy již lexikalizované = nejednoznačné, tudíž nevhodné kritérium (přílišná subjektivita)
Úloha č. 3
Oblast hodnocení 2
• V zadání není určen počet „faktorů“ – toto ztěžuje žákovi odpověď, zvyšuje jeho nejistotu a možnost chybovat = málo konkrétní zadání
• Není nabídnuta forma odpovědi = opět nízká konkrétnost zadání
Úloha č.4
Oblast hodnocení 1
• Tato oblast není v zadání nikterak uvedena, ani z něj jasně nevyplývá – lze oprávněně předpokládat, že studenti na ni „zapomenou“ = opět nejednoznačné zadání, žákovi není jasně a přesně zadáno, co vše má vypracovat – navíc v důsledku toho bude celá úloha hodnocena nulou!!!
• Kritérium b) je obsaženo v kritériu c) = nadbytečné kritérium
Oblast hodnocení 3
• Totéž jako v úloze č.1 – kritérium hodnocení „šíře slovní zásoby“ = opět diskutabilní kritérium, žák je omezen útvarem + další připomínky k této úloze:
• vlastní text je velmi nepřehledný, spíše zavádějící, nízká srozumitelnost připomíná spíše luštění jakéhosi rébusu než práci s textem – např. spojení „odbor na škole“, nejasná zkratka „ETS“
• ukázka řešení neodpovídá současné ČSN 01 6910 Úprava písemností zpracovávaných textovými editory nebo psaných strojem (revize z roku 2002)
• v ukázce řešení je v záhlaví nesprávně uveden odesílatel (v pravém horním rohu)
Ad: Další pravidla pro hodnocení strukturované písemné práce
• Problematické ustanovení ohledně nulového zisku v oblastech 1 a 2, který má za následek hodnocení celé úlohy nulou – toto jednoznačně preferuje znalosti a schopnosti spíše z oblasti porozumění textu a formálních náležitostí textů na úkor primárně jazykových faktorů (jazykové prostředky, pravopis, tvarosloví, syntax) – to je nepřijatelné zejména v úloze č. 4, kde hodnocená oblast není v zadání zahrnuta
Ad: Zadání
V zadání jednotlivých úloh nejsou uvedeny oblasti, které budou hodnoceny, což lze považovat za nedostatek vzhledem k tomu, že jsou hodnoceny oblasti různé. Rovněž se takto zvyšuje pravděpodobnost chybování. Práce by měla ověřovat, co maturanti ovládají. Právo testovaných studentů vědět, co konkrétně bude v každé z úloh hodnoceno, by nemělo být zanedbáno.
SHRNUTÍ
Takto zadaná strukturovaná písemná práce nemůže zjistit skutečné jazykové kompetence maturantů. Forma zadání není dostatečně jednoznačná a přesná, chybí např. přesné definování jednotlivých úkolů vzhledem ke kritériím hodnocení, zdůraznění klíčových slov. Zkouška je primárně zaměřena spíše na zjišťování nedostatků, pouze v omezené míře umožňuje studentům uplatnit jazykové schopnosti a kreativitu. Požadavky jsou z hlediska výstupní úrovně maturantů diskutabilní. V takovéto podobě by rozhodně neměla být součástí státem garantované maturitní zkoušky.