Víte, že za nejstarší mapové zobrazení je u nás považována rytina na klu, znázorňující pravděpodobně tábořiště pravěkého lovce?
Fotografii tohoto "plánku" spolu s přetisky nejstarších map uvidí každý návštěvník výstavy "Mapy odedávna do dneška" již v jejím úvodu. Další vystavené exponáty jsou ale většinou originály, ať již se jedná o mapy pro vojenské účely, plány měst nebo kolorované mapy doplněné po okrajích ilustracemi symbolizujícími místo, k němuž se vztahují.
Českolipské návštěvníky bezpochyby zaujme velký nástěnný plán města Česká Lípa z roku 1929, nebo mapy vytištěné českolipskou tiskárnou Johanna Kűnstnera, která sídlila na dnešní ul. Jindřicha z Lipé. Obě tvoří pozadí pracovny kartografů v minulosti a dnes, doplněné o různé kartografické pomůcky.
Za nejvýznamnější exponát výstavy lze považovat nejpodrobnější mapu Čech své doby vojenského kartografa Jana Kryštofa Műllera z roku 1720. Na díle o velikosti 300 x 240 cm, složeném z dvaceti listů, pracoval jeho autor šest let, avšak jejího vydání tiskem v r. 1723 se již nedožil. Úctyhodné dílo, zachycující průběh zemských cest před jejich přestavbou na silnice, jež nebylo určeno veřejnosti, je malířem V. V. Reinerem doplněno v rozích bohatými alegoriemi, jež jako u jiných map té doby zvyšují praktický význam díla o jeho uměleckou hodnotu.
Závěrečná část výstavy patří unikátní sbírce J. T. Kozáka, jež pod názvem "Zemětřesení, sopečné výbuchy a půdní sesuvy očima kreslířů minulých staletí" zachycuje zmíněné katastrofy na dobových rytinách.
Přednáška tohoto pracovníka Geofyzikálního ústavu Praha na téma "Účelová kartografie a seismologické mapy", která se v Okresním vlastivědném muzeu koná od 16 hod. 31. května a ukázka výroby ručního papíru, která se uskuteční v ambitu muzea od 10 do 17 hod. 7. června, jsou dvě doprovodné akce popsané výstavy v Okresním vlastivědném muzeu v České Lípě, která potrvá do 24. června.