Strávit ještě jednu sezonu v italské lize a příští léto se poprat v předsezonním kempu o místo na slunci mezi zářivými hvězdami; takový je plán čtyřiadvacetiletého křídla.
"Ten můj sen o NBA trvá dál," potvrdil Bartoň v rozhovoru s ČTK. "Budu se prát, dokud uvidím šanci," prohlásil odhodlaně rodák z České Lípy.
Teď má ale dvoumetrové křídlo úplně jiné starosti. V neděli se připojil k národnímu týmu, aby se připravil na start zářijové kvalifikace. Měl být jednou z hlavních hvězd výběru trenéra Ježdíka. Ale po úterku je všechno jinak: Bartoň odehrál za reprezentaci jediné utkání a hned po něm se na vyšetření dozvěděl, že s poraněným meniskem na pravém koleni musí na operaci a do kvalifikace určitě nezasáhne.
"V úterý večer jsem z toho byl hodně špatný, v šoku. Hodně jsem chtěl za nároďák hrát," litoval Bartoň, který zazářil na evropském šampionátu ve Francii v roce 1999.
"Ale aspoň, že mě to potkalo na začátku sezony. Budu mít čas připravit se na sezonu," snažil se najít na zlé chvíli pozitiva.
Bartoňova smůla ne a ne skončit. Už minulá sezona strávená v italském Virtusu Řím v Bartoňovi zanechala rozpaky: hned na jejím začátku si natrhl lýtkový sval a na dlouhé týdny byl mimo hru. Pak se sice na palubovku vrátil, ale radost mu vzápětí pokazily rozpačité výsledky týmu. Virtus skončil v Evropské lize na úplném chvostu tabulky základní skupiny a v domácí lize skončil už ve čtvrtfinále play off.
"Sám se sebou jsem byl docela spokojený. Dával jsem těch patnáct bodů za zápas, ale co je to platné, když se nedaří mužstvu," krčil Bartoň rameny.
Aspoň z Říma byl nadšený. "Je to krásné město, člověk tam má pořád co dělat. Řím mi připomíná takovou větší Prahu," vyprávěl nadšeně Bartoň.
Od příští sezony si slibuje mnohem víc: Virtus výrazně posílil a Bartoň s největší pravděpodobností v italské metropoli zůstane další sezonu.
"Jestli budeme všichni zdraví, tak můžeme dokázat velké věci," věří Bartoň, na kterého vedení bude spoléhat jako na jednoho z tahounů. "Už jsem si tam snad nějakou pozici vybudoval."
Po letošní sezoně se Bartoň téměř nezastavil. S dlouholetou americkou přítelkyní Kristin se 18. července stačil oženit, jen dva dny po jediném českém zástupci v NBA Jiřím Welschovi.
"To jsme ale neplánovali, takhle to prostě vyplynulo," usmíval se Bartoň, který ve Spojených státech mimo jiné stačil koupit rodinný dům nedaleko Chicaga. "V létě jsem toho měl opravdu dost," ulevil si.
Během volna se připravoval individuálně, basketbalový míč téměř nedržel v ruce. "Chtěl jsem si odfrknout, psychicky si od basketu odpočinout, tak jsem vlastně jen běhal. Ale už bych nikdy nic podobného neudělal. Ta basketbalová pauza byla až moc dlouhá," vysvětloval. "Ale do týdne bych se snad do formy dostat měl," doufal Bartoň ještě předtím, než se dozvěděl o nutnosti operace.
Už teď počítá, že příští léto bude mít ještě nabitější. V letní lize se pokusí v některém z týmů NBA znovu proniknout mezi vyvolené. Bartoň, kterého k Virtusu Řím pojí ještě roční smlouva, sám ví, že má jeden z posledních pokusů. "Za rok mi bude pětadvacet, mám nejvyšší čas," uvědomuje si Bartoň. "Ale podřídím tomu všechno, dokud neuvidím, že jsem bez šance."