Už jste udali vlastní rodiče i bratra. Jak projevit loajalitu režimu, když už není koho dalšího poslat na smrt či do gulagu? Román britského, poměrně mladého (1979), autora Toma Roba Smithe nás přenese do Sovětského svazu roku 1953.
Atmosféra Rybakovových Dětí Arbatu nebo děl Alexandra Solženicyna, ale bez obvyklého ruského patosu. Prvních sto stran máte pocit, že nemáte úniku, i když se současně snažíte žít svůj civilní život. Udat může každý každého a za cokoliv. Místo presumpce neviny je základem právního řádu presumpce viny. Jakmile jste se ocitli ve vězení Lubjanka, mohli jste si svůj trest zmírnit jen udáním svých sousedů, svých milých. Lidský život nemá žádnou cenu.
Lev Stěpanovič Děmidov je válečný hrdina, ambiciózní vyšetřovatel MGB, ale i na něj dojde. Jeho manželka je obviněna ze špionáže a on osobně má posbírat (nebo vytvořit) materiály o její vině.
Od tohoto okamžiku jako čtenáři opustíme žánr Solženicynův a máme pocit, že vstal z mrtvých Stieg Larsson. Děmidov je převelen do té největší díry a na vlastní pěst začne vyšetřovat případ masového vraha. V Sovětském svazu však kriminalita neexistuje, oběti jsou umlčovány a často trestány mnohem brutálněji než případní pachatelé - pokud se obtěžuje po nich někdo pátrat. Nebudu prozrazovat vše, ale na své si přijdou jak milovníci detektivek, tak příběhů lásky.
S Larssonovým Mileniem má dílo Smithe společné i to, že na trh tento rok přišlo volné pokračování v podobě Utajovaného projevu. Brzy se snad dočkáme i překladu třetího dílu v podobě Agenta 6.
Tom Rob Smith
Dítě číslo 44
Knižní klub, 2009
Kniha je dostupná v Městské knihovně Česká Lípa.