Dvoudílný román dokumentaristy Martina Ryšavého představuje Sibiř v její kráse i šedé všednosti.
Martin Ryšavý, autor dokumentů nejen o Sibiři (Sibiř - duše v muzeu, Afoňka už nechce pást soby, Medvědí ostrovy), vydal po přepisu vlastního filmového scénáře Lesní chodci svou druhou prózu (po Cestách na Sibiř vydal ještě román Vrač). Dvoudílné Cesty na Sibiř čítají dohromady přes šest set stran, navíc málem formátu A4. Tento autobiografický román funguje nejen jako cestopis s přesnými názvy měst a vesnic malých sibiřských národů, ale především jako deníkový soupis uplynulých, zamotaných let. Hrdinovo hledání sama sebe a jeho osobní vývoj je mapován od začátku devadesátých let a končí „teď“ (Ryšavého závěr, ve kterém vysvětluje čtenáři, že se opravdu dopsal do okamžiku „teď“ a dál neví, co bude, je velice působivý). Dospělý muž odmítne nabízenou jistotu v Praze a v dalekém, naprosto odlišném světě postupně nalézá jiné možnosti, což s sebou nese nutnost volby. Deník, cestopis, milostný román, iniciační román, dobrodružný román, etnografický dokument – to vše je v tomto díle zahrnuto. Otevřenost a přímočarost autora je znatelná jak v obsažených tématech (milostný život hrdiny, autorova rozpolcenost, sibiřská každodennost), tak v jazykové stránce, která je propracovaně obyčejná. Skvělá osobní výpověď, skvělý román, skvělé čtení.
Martin Ryšavý
Cesty na Sibiř
Revolver Revue, 2008