S Jakubem Königem, autorem originálních komiksů o padlém andělu si povídala Anna-Marie Neduhová, a to nejen o vernisáži výstavy Anjel, která proběhne 18. 12. ve 14.00 v rámci Vánočních oslav na hradě Lipý, v galerii Centra textilního tisku v České Lípě. Vernisáž uvede sám autor, který výstavu zahájí svými písněmi.
Tvé komiksy znají tví příznivci především z tvého blogu. Kde se vzala přezdívka Canny? Co to vlastně znamená?
To je docela jednoduché. Jmenuju se König a kamarádi mají většinou tendenci ta jména nebo příjmení komolit a vytvářet z nich přezdívky. Tuhle začal používat Martin Ledvina a docela se chytla. A já pak zjistil, že existuje takovej megaslizkej saxofonista Kenny G, a tak jsem si vybral co nejodlišnější styl zápisu týhle přezdívky. Takhle vzniknul “plecháč” Canny.
Co tě vedlo k tvorbě těchto komiksů?
Většinou si kreslím, když telefonuju, nebo třeba na různých přednáškách. Pomáhá mi to v soustředění. Když mi bylo jednadvacet nebo dvaadvacet, byl jsem na civilce na ČVUT jako hlídač počítačových učeben a občas jsem vyrazil nějakému profesorovi přeinstalovat počítač. A jelikož taková reinstalace trvá, zase jsem si kreslil. Takhle vznikla postavička anděla, kterému jsem začal pracovně říkat dEmos. Komiksy a komiksové stripy jsem měl vždycky moc rád, a tak jsem si jich pár zkusil taky sestavit. No a pak už mi ten týpek nějak přirostl k srdci a zůstal mi doteď.
Kde bereš inspiraci?
Úplně všude. Černýho humoru je kolem nás hromada. Pořád se něco děje, v tramvaji, na ulici, v práci, v hospodě. Asi před dvěma, třema lety jsem byl rok úplně bez komiksu a vlastně mi to nechybělo. I jsem si říkal, že už mě ta postava pustila. Ale pak se zase nějak vrátil, najednou mě začaly napadat další stripy a tak jsem je zase začal publikovat. Pak vyšla knížka a zase se to rozjelo.
Kolik komiksů jsi již celkem nakreslil?
Na stránkách mám 368 stripů Anjel. Pak mám ještě pár komiksů s takovým klukem v tričku s nápisem LUV. Těch je třeba dvacet. A občas nějaký drobnosti.
Chceš svými komiksy něco ostatním sdělit?
O tom jsem nepřemýšlel. Spíš se chci podělit o nějakej nápad, kterej mě pobavil nebo rozesmál.
17. 12. tě můžeme vidět i klubu Progres, co se tam bude dít?
Budeme tam hrát s kapelou Obří broskev, se kterou už hrajeme sedmnáctým rokem. Teď nás čeká asi roční pauza a českolipský vystoupení bude předposlední před touhle přestávkou. Takže si to hodláme užít, co se do nás vejde. Před náma vystoupí Singleton, kamarád, kterej pod pseudonymem Jiří Vaněk nedávno vydal knihu Sebedrás. A nejspíš ještě kapela, ve které hraje náš bubeník Tomáš a bývalý kytarista Vojta. Tak se moc těšíme.
Jak dlouho bude výstava v České Lípě k vidění?
Výstava potrvá do 15. února.
Nedávno ti vyšla knížka, přečteš nám z ní?
Ona to je právě sbírka vybraných stripů, takže se to nedá moc dobře číst nahlas. Ale vzhledem k tomu, že všude kolem budou komiksy, asi to ani nebude třeba. A rozhodně si tu knížku někdo může pořídit jako vánoční dárek.
Co pro tebe znamenají komiksy?
Ideální spojení textu a obrazu. Mám je moc rád.
Máš nějakého oblíbeného autora?
Jasně, jsem velkým fanouškem scénáristy a spisovatele Neila Gaimana a jeho cyklu Sandman. Strašně rád mám Maxe Anderssona a jeho Pixyho, líbí se mi Frank Miller. A u nás máme super komiksové tvůrce, fakt mám rád práce Jaromíra 99, výtvarnice Toy Box, Nikkarina, Jiřího Gruse.
Proč by měli lidé přijít na na tvou výstavu?
Protože budou chtít, jinak to nemá smysl, žejo. A taky proto, že v neděli po obědě stejně nemaj co dělat. Nádobí umytý. Tak si můžou přijít prohlídnout pár nazvětšovanejch obrázků, poslechnout písničky...
Na co se můžeme na vernisáži těšit?
No já doufám, že na rozčepýřenýho autora sotva probuzenýho po koncertě, kterej zazpívá pár songů, poví pár vypečených historek. No a na komiksy samosebou. A na knížku. A třeba i na to víno.