S koncem druhého týdne festivalového běhu nastává čas, aby se festival Lípa Musica opět podíval za hranice města. Další koncert se totiž v sobotu dvacátého pátého září od devatenácti hodin odehraje v Kravařích. Program zajistí slovenský soubor Musica aeterna.
Tento soubor je domovem v Bratislavě a vznikl v roce 1973 z iniciativy slovenského estetika, muzikologa a hudebníka profesora Jána Albrechta. Musica aeterna se zaměřuje na interpretaci staré hudby. Od roku 1989 hrají bratislavští muzikanti na kopie starých nástrojů ze sedmnáctého a osmnáctého století a kromě klasických nástrojů z houslové rodiny využívají i cemballa, harmonia nebo spinetu. Těžištěm repertoáru souboru je hudba středoevropské, popřípadě slovenské provenience. Uměleckým vedoucím souboru je Peter Zajíček.
Vedle koncertů v Bratislavě a na Slovensku účinkuje Musica aeterna pravidelně také v zahraničí. Důležitá je pro soubor především dlouholetá spolupráce s Centrem barokní hudby ve Versailles. Musica aeterna ale vystoupila i na významných hudebních festivalech, jako jsou Festival van Vlaanderen, Holland Festival of Early Music Utrecht, Carinthischer Sommer Villach, Regi zenei Napok Sopron, Slavnosti staré hudby Praha, Bach-Tage Berlin, Bachfest Lipsko a mnoha dalších. Už proto bude velkou ctí Musicu aeternu přivítat sobotního večera na Českolipsku. Program, který svým posluchačům Musica aeterna nabídne, je dán už jejím zaměřením na hudbu převážně barokní.
Pro obyvatele Českolipska je zvláště lákavé poznat zejména hudbu strážského rodáka Heinricha Ignaze Franze Bibera, který nechybí v koncertním repertoáru souboru a jehož sbírka sonát Fidicinium Sacro-profanum dala jméno celému sobotnímu programu, během něhož zazní z tohoto díla čtyři sonáty. Heinrich Ignaz Franz Biber byl kapelníkem na dvoře olomouckého biskupa a milovníka hudby Karla Liechtenstein-Castelcorna a staral se o chod biskupské kapely v Kroměříži. S biskupským dvorem v Olomouci je spojeno i jméno Pavla Josefa Vejvanovského, který Bibera později zastoupil na postu kapelníka kroměřížské arcibiskupské kapely. Rozsáhlá sbírka hudebnin, kterou Vejvanovský v kroměřížské biskupské residenci za dobu svého působení nashromáždil je dodnes jedním z nejdůležitějších pramenů o hudbě sedmnáctého století na světě. Z jeho díla v sobotu večer zazní Sonata Paschalis a 5.
Další skladatelé, jejichž díla budou v Kravařích uvedena, jsou rovněž spojena se svými mecenáši, pro jejichž dvory pracovali. Jsou jimi Johann Heinrich Schmeltzer, který se prosadil navzdory italské konkurenci na dvoře císaře Leopolda I. ve Vídni a dokonce se stal Leopoldovi, který měl sám skladatelské ambice hudebním rádcem. Kapelníkem, pro změnu v Drážďanech, byl i Johann Wilhelm Furchheim, který patřil mezi první německé autory virtuózních skladeb. Pětici autorů potom uzavírá Georg Muffat, který tvořil a hudebně se vzdělával pod patronátem salzburgského arcibiskupa. Tento skladatel bral lekce u takových autorů, jakými byli Jean Baptiste Lully, Bernard Pasquini či Girolamo Frescobaldi. V Kravařích zazní jeho dvanácté Concerto Grosso.
V sobotu večer se tak Lípa Musica po pátečním exkurzu do world music obrátí ke svému původnímu zaměření, jímž je duchovní hudba. Všechny příchozí čeká barokní hudbou vrchovatě naplněný večer.