Několikaminutovým skandovaným potleskem vstoje se v sobotu 21. listopadu rozloučili nadšení návštěvníci se 14. ročníkem Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. Slavnostní programové menu vsadilo na osvědčený a velmi oblíbený titul, Orffovu kantátu Carmina Burana, v symbolickém česko-německém obsazení a Městskému divadlu v Novém Boru připravilo smělou výzvu - 160 umělců na pódiu... Rekord jeviště, do posledního místa vyprodané hlediště a slavnostně jiskřivou atmosféru, to vše přinesl poslední letošní večer největšího severočeského a do Saska zasahujícího festivalu a korunoval úspěch jeho čtrnáctého ročníku, jenž několika sty prolomil čtyřtisícovou hranici návštěvnosti a zaznamenal tak i svůj historický rekord.
Monumentální hudební putování po lidských rozkoších i neřestech kořeněné špetkou nadčasové satiry je přelomovým dílem světové hudební literatury, které fascinuje dodnes. Věčná životní témata od těch nejpudovějších až po více vznešená se dotýkala už středověkých mnichů a k člověku promlouvají i o mnoho století později, zvlášť když jsou hudebně ztvárněna s tak výjimečným dramatickým nábojem a melodickou invencí.
O festivalovou podobu populárního díla se postarala Filharmonie Hradec Králové, jejíž vystoupení čtrnáctý festivalový ročník orámovalo. Těleso, jež má v regionálním měřítku pro svou uměleckou kultivovanost výjimečné postavení, řídil německý dirigent Thomas Jörg Frank, jenž si současně přivezl i svůj sbor z wiesbadenského Marktkirche. Ten posílil navíc i blanenský Rastislav, čímž bylo docíleno patřičné zvukové mohutnosti. V sólových partech se představilo trio operních hlasů známých z českých operních scén - líbeznou kantilénou oplývající baryton Ivana Kusnjera, lehký tenor Tomáše Kořínka a jiskřivý soprán Olgy Jelínkové. Zvláště poslední jmenovaná umělkyně byla nejen díky svému rodnému vztahu k Novému Boru a základoumělecké alma mater v České Lípě skutečnou ozdobou večera.
Slavnostní finále s Carminou Buranou se stalo úspěšnou tečkou za čtrnáctým festivalovým koncertním maratonem, který se do festivalové historie zapíše mnohými uniky. Na startovní čáru se postavil obtěžkaný handicapem v podobě ztráty takřka dvou třetin finanční podpory své domovské stáje, jež jej deklasoval o více jak deset příček v historii nazpět, a přesto dokázal být nejdelší v dosavadní historii, dosáhnout významných met v podobě nových záštit či členství v České asociaci festivalů a především přilákat zase o něco více diváků než doposud. Toto vše by nebylo možné bez solidární podpory ostatních partnerů v čele s osvíceným Novým Borem a Libereckým krajem a za to patří všem partnerům a podporovatelům velké poděkování.
Nezbývá než uzavřít slovy klasika: "Král je mrtev, ať žije král!" Jubilejní patnáctý ročník pomalu klepe na dveře. Jaký bude? Nechte (nechme) se překvapit!