Dalším českolipským zastavením 15. ročníku MHF Lípa Musica bude kytarový recitál, který se uskuteční v pátek 23. září v bazilice Všech svatých. Pozvání festivalu přijal výjimečný kytarový virtuóz Pavel Steidl. Večer nazvaný Za hranice možného láká na hudbu španělských skladatelů, ale i Bacha či Paganiniho. Vstupenky jsou ještě k dostání.
Na festivalu Lípa Musica jste se již v minulosti několikrát představil. Jaké máte na to vzpomínky?
Hlavně si vzpomínám na první koncert, opuštěný kostel, kam se najednou odevšad začali scházet lidé. A v jednom okamžiku se z opuštěného kostela stal plny sál milých lidí, kde se mi moc příjemně hrálo. Kostel se stal vlastně takovým magnetem pro milovníky hudby.
Na jaký program se návštěvníci Vašeho koncertu mohou těšit tentokrát?
Program je sestaveny z italsko-španělských skladatelů. V první půli již tradičně zahraji skladby z první poloviny 19. století, kde vedle známého Fernando Sora, Luigi Legnaniho a Nicolla Paganiniho představím kompozice od Pedra Abrea Chimenéze de Tirada, který žil v Bolívii a v Peru a kterého nazývalo publikum “Rossini jižní Ameriky”.
Druhá polovina je sestavená z repertoáru Andre Segovii. Skladby, které jsou perlami kytarového repertoáru.
Jste mágem kytarového umění a dokážete naprosto neobyčejným způsobem svou hudbou předávat emoce a strhnout publikum hrou na nástroj, který v rukách mnohých může znít jen mdle a jednotvárně. Co považujete z tohoto pohledu a pro dosažení tohoto stavu za klíčové?
Uvědomit si, že kytara je orchestrální instrument v tom smyslu, že… teď budu citovat Andre Segoviu, který odpověděl na otázku, jaký je rozdíl mezi kytarou a pianem “ kytara nemá neutrální zvuk na rozdíl od piana. Pokud hudba, neboli hudební energie, světlo hudby, projde kytarou, rozlomí se ve spektrum orchestrálních barev” Není to tak, jako kdybychom poslouchali například hoboj, ale jako kdyby se nám zdálo o hoboji. A právě spousta kytaristů dnešní generace se snaží přiblížit zvuku piana. Barevnost nástroje, ty nejpřirozenější vlastnosti nástroje, se snaží současní kytaristé nahradit silou nástroje. Kytara byla vždycky symbolem básníků a poezie a zároveň i symbol svobody.
Čím Vás osobně kytara ze všech možných nástrojů nejvíce okouzluje?
Okouzluje mne tím, že pro mne byla kytara vždycky prostředkem, jak dosáhnout vlastní osobní svobody a kreativity v jakékoliv situaci.
Jaké zajímavé projekty a plány jsou před Vámi?
Každý koncert je pro mne zajímavým, ale nerad mluvím příliš o plánech a projektech, abych je nezakřil. Čeká mne spousta krásných koncertů, turné, vyučování na Pražské akademii…
Pavel Steidl (1964)
Rodák z Rakovníka začal hrát na kytaru v osmi letech, prvním učitelem byl jeho bratr. Vystudoval Pražskou konzervatoř, kde ho učili mj. Milan zelenka a Arnošt Sádlík. Ve studiu pokračoval na AMU, kde jej vedl Štěpán Rak. Kromě toho navštěvoval mistrovské kurzy u Davida Russela a Abela Carlevara. Účastnil se množství soutěží a účinkoval na řadě festivalů. Po vítězství v soutěži Radio France de Paris v roce 1982 se mu otevřela cesta k účinkování v zahraničí, hrál mj. v Kanadě, Španělsku, na Kubě, v Polsku, Rakousku, Kostarice, Guatemale, Austrálii, Mexiku či Japonsku. Nahrál množství skladeb ze světového i českého repertoáru klasického, i z 20. století. Pavel Steidl také komponuje, a svými skladbami obohacuje svůj koncertní repertoár. V roce 2003 jej italský časopis Guitart zařadil mezi osm nejdůležitějších světových kytaristů. O dva roky později získal cenu Classical Guitar Award 2005.
Více informací o koncertu a prodeji vstupenek na www.lipamusica.cz