Trvání Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica se v letošním roce protáhlo až do listopadu. V pátek se konal jeho závěrečný koncert. V bazilice Všech svatých v České Lípě bylo uvedeno v podání Českého komorního orchestru a Vocal Concert Dresden Requiem od Wolfganga Amadea Mozarta.
Vzhledem k datu koncertu bylo Requiem logickou volbou a trochu pokorně tím festival, místo aby bujaře slavil uzavření jedenáctého ročníku, vzpomněl na památku zesnulých. Stejně jako při zahajovacím koncertu se v pátek večer ujal konferování Pavel Ryjáček, který na pódium uváděl jednotlivé řečníky před tím, než začala Mozartova hudba, tedy to, za čím diváci přišli.
Výběrem těles, která měla při provedení Requiem spojit své síly, festival naplnil a potvrdil svůj záměr do budoucích let. Tím je přispívat na kulturním poli k sousedskému dialogu Čechů a Němců. Symbolicky tak Český komorní orchestr vedl německý dirigent Andreas Sebastian Weiser, sbor Vocal Concert Dresden zase doplňovalo čtvero českých sólistů.
Requiem čili zádušní mše je jedním z nejznámějších Mozartových děl. Ukazuje však pouze jednu z mnoha skladatelových tváří. Stejným jmenovatelem všech těchto děl je to, že Mozart byl skutečným hudebním géniem a jeho hudba nesnese srovnání s ostatními autory téhož období a vážné hudby vůbec. Dobře to ilustroval i Miloš Forman, který v jednom pořadu vyprávěl o své filmografii. Když točil Amadea, musel logicky jako hudební podklad k filmu použít Mozartovu hudbu. Později pracoval na filmu Nebezpečné vztahy. K filmu ze stejného období chtěl použít dobovou hudbu. Chtěl se však Mozarta vyvarovat a tak se začal zabývat dalšími autory a teprve tehdy si podle svých slov uvědomil, na kolik Mozart všechny své současníky převyšoval.
Přitom však neplatí, že by jeho hudba byl obzvláštním způsobem náročná na interpretaci a poslech, naopak se o fragmentech jeho skladeb hovoří jako o prvních motivech klasické hudby, které zlidověly i v neprivilegovaných vrstvách. Mozart netvořil hudbu pro elity ale spíše hudbu pro hudbu. Vtom je jeho lidovost a velikost zároveň. Jednodušeji řečeno, ať jdete od Mozarta na cokoliv, nemůžete šlápnout vedle.
I českolipští obdivovatelé vážné hudby Mozartovo Requiem dobře znají a rádi na něj chodí, neboť zde příležitostně uváděno bývá. Páteční koncert přinesl skvělý zážitek. Sbor Vocal Concert Dresden byl velice přesvědčivý a infernální, doprovod na věčnost zazpíval se silným zaujetím přesto lehce. U natolik známého díla nelze nic ošidit, protože je to poznat a nutno podotknout, že velice dobře se své úlohy zhostil i Český komorní orchestr. Ze sólistů je třeba vyzdvihnout zejména tenoristu Jaroslava Březinu, jehož hlas, jemný i pronikavý, byl jistě slyšet až před bazilikou. Svým způsobem tenorista svým výkonem tak trochu do pozadí odsunul výkon basisty Tomáše Krále, s nímž se měli diváci Lípy Musicy možnost seznámit už loni, kdy zpíval společně s Ensemblem Tourbillon v Hrádku nad Nisou.
Závěrečný koncert festivalu byl stejně jako celý letošní ročník velice důstojný a povedený. To jak se Lípa Musica blížila ke svému konci se dalo pozorovat i na lípě na naší zahradě. Příští rok se ale koruny obou lip znovu zazelenají, zmohutní a probarví následující podzim. Můžeme se všichni těšit na to jaký bude a jaké budou hudební zážitky, které sebou přinese.
