Kruh přátel hudby Lípy Musicy připomene další osobnost českolipské minulosti
Březnový koncert Kruhu přátel hudby uvede věhlasný smyčcový soubor Zemlinského kvarteto. Jeho program bude složený z děl hudebních velikánů Wolfganga Amadea Mozarta a Antonína Dvořáka. Druhý jmenovaný byl pedagogem českolipského skladatele Franze Mohaupta, o němž bude mít před koncertem popularizačně naučnou přednášku historik, člen Vlastivědného spolku Českolipska, Michal Panáček. Ten nám poskytl krátký rozhovor o tom, kým byl Franz Mohaupt, čím byl pro Českou Lípu přínosem a proč má v městském parku vlastní kašnu. Vezměte krátký rozhovor o této osobnosti jako pozvánku na březnový večer.
V čem byl Franz Mohaupt obecně významnou osobností?
Byl jedním z řady hudebních pedagogů a regionálních skladatelů, kteří v druhé polovině 19. a na počátku 20. století drželi laťku hudebního vzdělávání a obecně hudební kultury té doby velmi vysoko. Měl velmi dobré akademické vzdělání, při němž se v Praze potkal i s Antonínem Dvořákem a z toho mohl nepochybně celý život čerpat. Při svém působení v Praze byl mimo jiné také druhým sbormistrem německého kulturního spolku Deutscher Männergesangverein. Dílo Franze Mohaupta zahrnuje rozličné druhy skladeb od sborových písní, klavírních kvintetů až k orchestrální suitě nebo operám. Zejména jeho písňová a sborová tvorba nebo vzdělávací spisy jsou dodnes ceněny i v širším měřítku.
V čem spatřujete význam Franze Mohaupta pro Českou Lípu?
Přestože se v roce 1854 narodil nedaleko severočeského Frýdlantu a po svých studiích působil právě tam a pak i v Praze, drtivou většinu svého profesního života prožil v České Lípě, kde i v roce 1916 umřel. Zde se díky svému nadání a schopnostem stal jedním z vedoucích organizátorů hudebního života. Jako učitel a posléze od roku 1896 jako ředitel dívčí měšťanské školy. Vedle toho se však velmi angažoval v českolipském Hudebním a pěveckém spolku, jehož byl sbormistrem. Právě přínos jeho výborného akademického vzdělání rozšiřovaného mezi kulturní veřejnost města je tou hodnotou významnou pro tehdejší společenský život. Patřil i mezi spoluzakladatele Mužského pěveckého spolku, který hojně prezentoval jeho tvorbu a posiloval tak národnostní uvědomění k domácímu regionu.
Má smysl si připomínat tuto osobnost i po 164 letech od jeho narození?
Nepochybně to má obrovský smysl právě tím příkladem profesního pedagogického působení propojeného s občanskou spolkovou aktivitou. Jistě, někdo může namítnout, že dnes je již jiná doba, která k podobným aktivitám tolik nevybízí, ale podle mne je to jen prázdné klišé používané jako zástěrka pro neochotu se v něčem veřejném angažovat. Právě naopak, při selhávání pozitivní racionální role státu, samosprávy nebo našich politických představitelů, jehož jsme dnes svědky, je občanská angažovanost při udržování kulturnosti a veřejného zájmu o věci společné obrovsky důležitá. A právě připomínání životů takovýchto významných osobností by mělo sloužit jako vzor pro naši současnost, pro naše mladé generace. Byl bych tomu moc rád.
Jste jako znalec Mohauptova významu spokojen s prezentací jeho osoby v dnešní době v České Lípě?
Podle mne je zcela neoddiskutovatelným dluhem to, že již skoro po 30 letech od roku 1989 neexistuje skoro žádná koncepční snaha připomínat významné osobnosti našeho města a brát si z nich příklad pro naše aktivity. Neexistuje např. žádná systematická snaha zapojovat tyto věci do výuky regionální historie na všech stupních škol apod. I proto bychom chtěli spoluprací Vlastivědného spolku Českolipska, který se v rámci své přednáškové činnosti o tuto propagaci již dříve snažil a snaží, s komorním cyklem Lípa Musica při představování vybraných osobností v rámci nového koncertního cyklu povýšit tuto prezentaci na vyšší úroveň a dostat ji do co možná nejširšího povědomí kulturní veřejnosti v České Lípě. Budeme moc rádi, když přijdete posoudit, jestli se nám to daří.
Kruh přátel hudby – koncert Zemlinského kvarteta a přednáška Michala Panáčka o Franzi Mohauptovi, 20. 3., 19:00, Centrum textilního tisku
Více o koncertě se dočtete ZDE.