Mezinárodní festival Lípa Musica představuje umělce 23. ročníku v sérii rozhovorů s publicistou Pavlem Ryjáčkem. Dalším hostem se stal violoncellista, dirigent a badatel Marek Štryncl, zakladatel a umělecký vedoucí souboru Musica Florea. Musica Florea se zabývá historicky poučenou interpretací hudby světské i duchovní od počátku baroka až po 20. století. Tato obdivuhodná variabilita bude zúročena na nadcházejícím koncertu v Děčíně, kde se prolnou díla italských barokních tvůrců spolu s českým moderním skladatelem a letošním jubilantem – Leošem Janáčkem.
Leoš Janáček patří k důležitým osobnostem letošního Roku české hudby. Jeden z našich nejvýznamnějších skladatelů, jehož repertoár je často uváděn nejen na domácích scénách, proslul především operami a orchestrálními skladbami. Vzácnou šanci seznámit se s jeho ranými liturgickými kompozicemi můžeme využít 16. října v prostorách děčínského kostela Povýšení sv. Kříže.
Janáček svou pozdější tvorbou předběhl dobu, ve které žil, ale u zrodu svého kompozičního umění byl naopak uchvácen starými mistry. Podle Marka Štryncla je styčným bodem mezi nimi jejich schopnost experimentovat:
„Já jsem se pokusil skloubit ducha experimentu, který v sobě Janáček v mládí už chtě nechtě měl, a ten typický experiment raně barokních pionýrů. Itálie byla kolébkou hudebního baroka a tehdejším muzikantům a skladatelům už nestačily dostupné výrazové prostředky. Dopouštěli se interpretačních objevů, testovali například kombinace zvláštních harmonií, různé způsoby ornamentiky.“
Vedoucí ansámblu dále přibližuje Janáčkovy studijní začátky v klášterní škole, kde mu bylo, patrně pod vedením sbormistra a skladatele Pavla Křížkovského, poskytnuto vzdělání v disciplínách generálbasu a kontrapunktu, jež mu dobře posloužilo při komponování těchto kusů. Obdivuhodné jsou okolnosti vzniku skladeb, které Janáček psal nad rámec svých školních povinností a osnov, a to kolem dvacátého roku života.
„Podobně jako před ním Dvořák a další vyrostl na starém kompozičním umění, ať už jde o barokní, renesanční či dokonce středověký styl. Do těchto skladeb to doslova vtělil. Když se posluchač nebude dívat do programu, tak skoro nepozná, koho právě hrajeme. S touto dramaturgií jsme se snažili docílit, aby se posluchač ocitl ve světě, ve kterém to, co slyší, může být Janáček anebo barokní autor. Ten, kdo má rád Janáčka, bude naším programem překvapený. A ten, kdo ho nemusí, bude překvapený také.“
Marek Štryncl je zároveň vášnivým badatelem a v další části interview se pochlubil příklady několika předchůdců Musicy Florey, kteří se zabývali dobově věrnou interpretací mnohem dříve, než bychom očekávali.
„Já si myslím, že myšlenka stylové autentické interpretace je něco nadčasového. Vybavím si, že třeba Jan Václav Hugo Voříšek, náš skladatel žijící ve Vídni, už v roce 1815 pořádal koncerty staré hudby. Uváděl tam třeba italské renesanční autory. Když jsem hledal, jak se hrálo v Rudolfinu v druhé polovině 19. století, tedy v éře romantismu, objevil jsem program z roku 1905, kdy přijela francouzská společnost staré hudby. V Anglii bylo velké hnutí zabývající se starou hudbou v 19. století.
On je to zkrátka nejlepší způsob, jak docílit toho, že posloucháme skutečnou hudbu třeba Jana Sebastiana Bacha, tak jak byla zamýšlena. A to je nesmírně důležité, protože my muzikanti jsme v podstatě služebníci té hudby.“
Bylo nutné Janáčkovy kompozice pro potřeby koncertu aranžovat? A jak vzniklo unikátní převozné barokní divadlo Florea Theatrum, na jehož prknech se odehrála již celá řada pozoruhodných inscenací?Dozvíte se, když si pustíte festivalový podcast.
V dalších rozhovorech si můžete poslechnout například sopranistku Kateřinu Kněžíkovou, pianistku a skladatelku Nikol Bókovou nebo zakladatele festivalu Lípa Musica Martina Prokeše. Jednotlivé díly jsou k dispozici na Spotify i našem Youtube kanálu. Děkujeme Pavlu Ryjáčkovi za moderaci a zámku Ctěnice za poskytnutí prostor.
Na koncert v Děčíně vypravujeme festivalový autobus. Rezervace autobusu a program 23. ročníku festivalu najdete na www.lipamusica.cz