13. ročník MHF Lípy Musicy završil brilantní galavečer věnovaný oslavám Dne vzniku samostatného československého státu, Roku české hudby a především krásné hudbě ve výsostné intepretaci. Městské divadlo v Novém Boru se v sobotu 25. října setkalo s žijící světovou klavírní legendou Gerhardem Oppitzem a předním českým orchestrem PKF – Prague Philharmonia řízeným Tomášem Braunerem. Majestátní beethovenovsko-dvořákovský program, tolik přiléhavý právě takovýmto příležitostem, vyústil v podání Oppitze a PKF v oslnivé „ohnivé finále“.
S mistrem Gerhardem Oppitzem se festivalové publikum mohlo setkat poprvé ve čtvrtek 23. října, kdy tento výjimečný umělec okouzlil svým sólovým recitálem město Teplice. Brilantní entrée dalo tušit, že závěrečný koncert nabídne neobyčejný zážitek. A stalo se… Císařský klavírní koncert Ludwiga van Beethovena je skvostem světové klavírní literatury, jemuž podobně jako jiným „majstrštykům“ na lesku ubírá popularitou podnícená nadužívanost. Pokud se však dílo setká s interpretem, který nevsadí na vnějškový efekt, ale předvede dílo s hloubkou, zaníceností a citem, posluchač pochopí, že velkolepost a rozmanitost díla je natolik mnohovrstevná, že oposlouchání v podstatě není možné. Ryzost intepretace je pro Gerharda Oppitze symptomatickou. Touha proniknout do nejskrytějšího nitra kompozice a nechat promluvit její obsah a rozvinout její krásu v celé paletě technických i výrazových prostředků, živě, avšak s citem, oduševněle, ne však pateticky, je doslova odzbrojující. Mužná razance pilota se jedinečně snoubí s něžností umělce a sofistikovaností profesora. Hbité prsty umělce tančící na klaviatuře divadelního Petrofu dokázaly z tohoto nástroje vykřesat až jemně steinwayovský zvuk. S citem a rozmyslem užívaný pedál, jistota a preciznost, jemnost pianissim, vervnost forte, a především důvtip odhalující tajemství obsahu, to jsou devizy, které z Oppitze činí fenomén. Dokonalost zdánlivě nemožná a nedosažitelná je jakoby mimochodem tady. S lehkostí, noblesou, neokázale, leč vášnivě, intenzivně a s espritem, v okamžicích, kdy zatoužíte, aby nikdy neskončily…
Druhou polovinu večera vyplnila poslední symfonie Antonína Dvořáka, podobně populární jako Beethovenův „Emperor“, působivé dílo mistrovské profesionální suverenity, jež navždy bude okouzlovat nevšední zpěvností, až lapidárnosti užitých témat, strhující rytmikou, důmyslnou reminiscentností, výrazovou čistotou, živelným temperamentem a především vzájemnou vyvážeností všech těchto složek. A v podání PKF okouzlila i novoborské publikum, Dvořákova Novosvětská, exotická a přitom česká, je zkrátka sázkou na jistotu. PKF-Prague Philharmonii patří na žebříčku českých symfonických těles přední místo, což ve své podstatě není úkol z nejnesnadnějších. Úlohy „doprovazeče“ i sólisty se pod energickým vedením úspěšného mladého dirigenta Tomáše Braunera zhostila s důstojností a jiskrou sobě vlastní a festivalové publikum ji v závěrečný festivalový večer odměnilo spontánním a okamžitým potleskem vstoje.
Slavnostní závěrečný večer neměl „jen“ jiskru, ale doslova oheň, jež v srdcích mnohých návštěvníků zažehl hlad po ročníku příštím. Věřme, že festivalové interpretační vrcholy, o které v posledních dnech letošního ročníku nebyla nouze, zasvítí jako maják, jež Lípu Musicu přivede i v roce 2015 zdárně do jejích posluchačských přístavů... Lípa Musica děkuje všem svým partnerům, podporovatelům a návštěvníkům za letošní přízeň!