Další zastavení Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica se v průběhu tohoto víkendu konalo hned na třech místech Libereckého kraje a v Praze. O jeho hudební náplň se postaral Moskevský patriarchální sbor, který od čtvrtka do neděle vystoupil v České Lípě, Železném Brodě, Filipově u Rumburka a v evangelickém kostele U Salvátora v Praze.
Českolipský koncert nevšedního hudebního sboru se konal v klášterní bazilice Všech svatých. Říci, že něco podobného Česká Lípa ještě nezažila, by nebylo zcela patřičné, neboť Moskevský patriarchální sbor na festivalu Lípa Musica vystoupil již v letech 2002 a 2007 a přeneseně řečeno tito interpreti staré ruské chrámové hudby patří do rodinného stříbra festivalu. A jako vítanou návštěvu starých známých ruské umělce přivítalo i českolipské publikum, které bez problémů zaplnilo všechna místa v kostelních lavicích i na kůru.
Moskevský patriarchální sbor pod vedením sbormistra a muzikologa Anatolije Grinděnka patří mezi to nejlepší, co tradiční ruská hudba nabízí, a spolehlivě nabourává mýtus o nepopulárnosti ruské kultury u nás a rozechvívá neochvějnou orientaci české polistopadové veřejnosti na produkty západní, ať už kulturní či jiné. Díky podobným návštěvám si každý může uvědomit, že obohacení nepřichází pouze ze západního světa, ale i z východu a v kultuře a zejména v duchovním dědictví to platí dvojnásob.
Program koncertu nabízel srovnání tradičního chrámového repertoáru v jeho nejstarších dochovaných podobách s jeho modernějším pojetím z dílen ruských autorů devatenáctého a první poloviny dvacátého století. Nejstarší písně na programu pocházely z patnáctého a šestnáctého století. Duchovní ruskou modernu, dá-li se to tak říci, zastoupil svým dílem Sergej Rachmaninov a Alexandr Tichonovič Grečaninov.
Leckdo by se mohl ptát, zda-li patří pravoslavný zpěv do barokní katolické baziliky. Vždyť andělé na hlavním oltáři nejsou příliš zvyklí přihlížet východnímu ritu. Na druhou stranu jim to evidentně, stejně jako nikomu, kdo se ve čtvrtek večer nacházel v lavicích pod chrámovou lodí, nevadilo, ani nemohlo. Andělé jsou součástí východní i západní křesťanské tradice a oni sami rity nerozlišují, to dělají lidé. Jak psali osvícenští filosofové, je jedno, v jakém jazyce a jakým způsobem Bůh k lidem promlouvá. A pokud promlouvá způsobem tak krásným, jako skrze razpěvy Moskevského patriarchálního sboru, musí snad už jeho hlasu každý rozumět.
.JPG)
Podobná produkce nepotřebuje hudebního doprovodu. Naopak. Instrumentální kulisa by mu ubírala na intenzitě. Sólistům sboru jsou nástroji jeho ostatní členové. Jejich dlouhé, silné a plné basy dokážou rozechvět půdu pod nohama a od nich se odrazit k nebesům a zaplnit tak každý volný kout chrámu. Slyší-li Bůh nějaké hlasy, pak jsou to zcela jistě tyto.
Na závěr koncertu program liturgický vystřídaly ruské lidové písně. Do té doby se po jednotlivých písních netleskalo a bylo to dobře. Burácivý potlesk, neboť žádný jiný by si členové sboru nezasloužili, by asi nebyl zcela žádoucí a dokázal by celkem jistě nabourat meditativní atmosféru duchovních a pokorou prodchnutých písní. Na tomto malém momentu je vidět, kterak si Lípa Musica své publikum vychovala a naučila jej nejen chodit na koncerty, ale hlavně naslouchat hudbě.
V České republice, pravda, příliš příležitostí zadumat se do světa zpěvu patřícího do pravoslavných chrámů nemáme, a proto byl večer natolik významným. Intenzivněji se s podobným zážitkem na tak vysoké umělecké úrovni v Čechách nemáte šanci setkat. Už proto udělal dobře ten, kdo navštívil jeden ze čtyř letošních koncertů unikátního sboru, ať už v severních Čechách nebo v Praze.
.JPG)