Předposlední akce letošního ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica patřila ojedinělému představení Holdin‘ fast, které v budově Jiráskova divadla v České Lípě uvedl taneční soubor DOT504 Dance Company z Prahy.
Svým způsobem se jednalo o lahůdku celého festivalu a zároveň o odvážný krok od organizátorů, protože na podobná představení není dosud ani Česká Lípa ani české obecenstvo tak docela zvyklé. Soubor se totiž zabývá moderním výrazovým tancem, který je uměleckým odvětvím, které se u nás prosazuje teprve v posledních letech a jen velmi zvolna.
Přitom se ale jednalo skutečně o něco, co se nevidí každý den. Ve snové baladě Holdin‘ fast se rozvíjí příběh šesti lidí, kteří jsou ovládáni sexuální závislostí a často mění své partnery. Tyto divoké pasáže jsou střídány momenty, kdy na představitele přichází cosi jako morální kocovina, zpytování, odpuštění a návraty.
Pro sexismus doby, který se projevuje ve sdělovacích prostředcích, na stránkách společenských magazínů, ve výlohách obchodů a vlastně všude kolem nás, se vlastně jedná o velice aktuální téma. Málokdo po něm ovšem sáhne. DOT504 se však výzvy odvážného tématu nezalekl a Českolipanům tak předvedl podívanou, které už bylo dlouze aplaudováno na mnoha českých i evropských pódiích.
Osobně jsem si příliš nedokázal představit na jaký druh představení vlastně jdu a ani teď po pár dnech pro mě není úplně jednoduché o něm psát a zeširoka ho rozebírat. Musím se tak omezit pouze na konstatování, že bylo plné temperamentu, vášní a emocí. Za velmi originálního a přitom ne až tak komplikovaného hudebního doprovodu tanečníci předvedli těžko s něčím srovnatelný a plně profesionální výkon. Diváci, i když jich nebylo až tak mnoho, byli v tom nejlepším slova smyslu umanuti krásou a lehkostí pohybů tanečníků, kteří tím nejvznešenějším způsobem vyprávěli velmi závažná sdělení. Představení trvalo pouze hodinu, ale slovo pouze je zde třeba vnímat opravdu v uvozovkách, protože během této jedné hodiny se na pódiu odehrálo velmi mnoho, představení bylo ucelené, krásné, strhující a o všem důležitém vypovídající.
Spíše než má slova tak atmosféru dokreslí fotografie Lukáše Pelecha. Více jich naleznete na stránkách festivalu v sekci galerie.
