Zaujal nás amatérský projekt Jiřího Kratochvíla s názvem Böhmisch Leipa. Jednou za měsíc můžete nyní i na stránkách i-novin porovnávat historický vývoj vám známých míst v České Lípě.
Těmto prostorám jsem se věnoval již několikrát, ale nemohu tento nádherný snímek zcela opomenout. I když se pokouším opět tak trochu honit duchy, protože se jedná o další výraznou stavbu, po které dnes nejsou nejmenší pozůstatky. Těmto místům jsem se již věnoval dvakrát přímo a v dalších minimálně třech článcích okrajově, ale tento záběr jsem zatím nikde publikovaný nezaznamenal. Na pohlednici je popis „nové stavby v Zádušní ulici“, tehdy přesně označované Wiedenstrasse. V situaci z roku 1902, kdy byla tato pohlednice odeslána, je to vcelku logické. Arbesova ulice v podstatě ještě neexistovala a řadové domy na začátku ulice Pod Holým vrchem také ještě nestály. Byla zde pouze odbočka cesty vedoucí k nemocnici a dále k Holému vrchu. Zádušní ulice, dnes Paní Zdislavy, končila svou jednolitou zástavbou vlastně tímto domem. Ani zástavba Děčínské ulice, tak jak ji dnes známe, v té době také ještě zcela neexistovala. Nalézaly se zde jednotlivě stojící vily, nikoli souvislá zástavba řadových městských domů. Je ale pravdou, že další domy podobného typu již dále ulicí Děčínskou být postaveny neměly, neboť již vedlejší rozlehlá a poněkud od silnice odsazená vila, již stála. Patřila továrníku Altschulovi a v poválečných letech sloužila jako Dům dětí a mládeže, někdy nazývaný i Dům pionýrů. Dnes je dům svým soukromým vlastníkem opuštěn a chátrá. Pozemek obklopující tuto vilu byl opatřen bytelným oplocením. Do ulice to byl zdobený železný plot a z boku plot zděný. Kolem tohoto plotu, přesně naproti vchodu soudní budovy, vybíhá krátká ulička pojmenovaná V Aleji. Takto je zmiňována od roku 1934 a ústila do ulice Pod Holým vrchem. Bylo tomu tak i po stavbě nového sídla VB, dnes Policie. Ovšem rozšiřování zázemních prostor budovy zdejší bezpečnostní složky tuto uličku přerušilo a ta je dnes neprůchozí.
Novostavba v Zádušní ulici 1902:
Děčínská ulice u centra 27.4.2008:
Tento původně činžovní dům byl postaven pro zaměstnance nového Krajského soudu a věznice, stejně jako několik dalších domů v okolních ulicích. Po roce 1945 zde bylo sídlo SNB (Sbor národní bezpečnosti), než se úřadovny přesunuly do nově postavené budovy na nedalekém místě vedle nemocnice Pod Holým vrchem. Budova totiž musela ustoupit stavbě obchvatové silnice spojující tato místa s mostem přes Ploučnici v Hrnčířské ulici. K demolicím došlo v roce 1966 a dopravní spojnice byla dána do provozu v roce 1968. Dlouho jsem dumal nad tím, zda byla tato stavba nutná a tím pádem uskutečněný razantní zásah do celistvosti přirozeně se rozrostlého města. Nejedná se pouze o toto místo, ale zejména o prostor křižovatky u Ploučnice, kde bývala Mostecká ulice. Až jsem objevil ve starých předválečných mapách naznačení nových ulic, které měly řešit stejný problém a odklonit dopravu z centra města. Tím jsem nalezl odpověď a navíc, město by zůstalo celé. Na těchto plánech je úžasné, že využívají dnes stále nezastavěná místa, a o mnohých částech plánů se v podstatě uvažuje dodnes. To je tak, když se plánuje rozumem a s citem pro danou věc, což v ideologii "vše staré zbořit" z druhé poloviny 20. století těžko hledat.
Pro dnešní Děčínskou ulici bylo od pradávna užíváno pojmenování Dolnolibchavská. Roku 1910 byla pojmenována Bredschneiderova, což byl zdejší obchodník a starosta města. V roce 1945 došlo nakrátko k pojmenování Děčínská, ale již o rok později byla ulice poctěna pojmenováním Stalingradská. Ani to nevydrželo dlouho a v roce 1952 se název vrací k dnešnímu pojmenování Děčínská.
Stránky autora naleznete zde.